KSČM

Brzké volby do Evropského parlamentu proběhnou v atmosféře světové ekonomické krize. Jak podle vás tato atmosféra ovlivní přístup občanů EU, a zvláště českých, k těmto volbám, má evropská i čeká levice šanci na větší úspěch?

Obecně lze říci, že tuto krizi nezpůsobili lidé či skupiny inklinující k levici, byla naopak způsobena finančními a ekonomickými giganty. A pokud lidé prohlédnou, pak zjistí, že řešení a východiska z krize nabízejí ti samí, kteří ji způsobili. Zakládají tím však zárodky k dalším krizím. Podle mne tato krize bude mít na volby do EP negativní účinky, mj. zřejmě v nižší volební účasti.

Pokud jde o volební úspěch levice a KSČM konkrétně, buďme střízliví, jen to nám dává větší šance. Jednak, na rozdíl od situace před pěti lety, bude mít ČR místo 24 jen 22 mandátů, takže i případně stejný procentuální výsledek nemusí pro KSČM znamenat stejný počet poslanců. Odlišnost je i v tom, že tehdy vládnoucí ČSSD se dopouštěla fatálních chyb a voliči jí to v eurovolbách „spočítali“. Navíc to byly první volby do EP. Pokud však lidé budou chtít skutečnou změnu, měli by dát levici větší šanci. To však nepůsobí automaticky, jen  zprostředkovaně a obávám se, že v těchto volbách sehrají neblahou roli populismus a nekorektní metody. Ovšem pokud se lidé dobře podívají bez ideologických klapek na očích, co kdo v Evropském parlamentu dobrého udělal, pak zjistí, že poslanci za KSČM patřili k nejužitečnějším, a to přes všechny těžkosti v EP, v němž dominuje pravice. Pokud to voliči pojmou takto věcně, pak mají komunisté, autentická levice, velkou šanci.

Co by měli udělat členové KSČM v krajích, tj. i v našem Královéhradeckém, pro úspěch v eurovolbách?

Pokud vím, na úrovni ÚV KSČM byly zpracovány strategické postupy, a vycházejí z nich i rozumná stanoviska a návody. Vždy ale záleží na lidech „dole“, jak dokážou se svým okolím hovořit, argumentovat. Vím, že mnohdy se argumentuje velmi těžko, ale nelze se vzdávat.  Mnohé argumenty nám však nabízí sám život. Lze se ptát, zda představitelé či příznivci pravicové vládní koalice, pokud se ve větší míře dostanou do EP, opravdu chtějí řešit zájmy lidí žijících z vlastní práce? Asi těžko. Odejde např. ministr dopravy za ODS z funkce a vyjde najevo, že si kupuje nemovitosti v Dubaji. Já mu je přeji, avšak určitě nebude zastávat zájmy lidí řešících existenční problémy a chodících demonstrovat. Sklářský průmysl, jedno z posledních významných českých odvětví „jde do kolen“, ale téměř nikdo z pravicové koalice se o to nestaral, přestože má stát v tomto oboru významnou účast. Vezměme si naše zemědělce doplácející na pro ně nerovné podmínky v EU sjednané za vlády ČSSD... A takových argumentů máme k dispozici bezpočet, i specifických pro každý kraj, váš Královéhradecký určitě nebude výjimkou. Na jejich základě však si myslím, že je třeba obyčejným lidem práce dokládat, že jim máme co nabídnout a že to chceme dodržet.

Může EP vůbec něco udělat pro obyčejné lidi a má v něm levicová frakce možnosti takovou politiku prosazovat?

EP je moloch s řadou negativních momentů, ale je to jediná z ústředních institucí EU, která je přímo volená. Není to jednoduché, avšak přes všechny těžkosti nejsou možnosti levice v sociální oblasti zanedbatelné. V ní se dost často nachází širší konsenzus, než by se dalo očekávat. Tzn., že tam nestojí nějakých šest poslanců za KSČM a „netrčí“, ale vstupují do kontaktů jak v levicové frakci, tak i se socialisty, a v sociálních otázkách například i s evropskými zelenými, kteří jsou úplně jiní, než ti Bursíkovi. Samozřejmě ne vždy se i v této oblasti podaří levici, potažmo KSČM, prosadit, co by chtěla, ale v řadě případů ano. Např. se podařilo ustavit fond na zmírnění následků globalizace, na jehož vzniku jsem se rovněž podílel. Jinou věcí ovšem je, že tento fond naše česká exekutiva v podstatě nevyužívala. EP je samozřejmě odrazem současné evropské společnosti, ale, i když není samospasitelný, je to jedna z významných cest, jak vývoj v Evropě i u nás doma výrazně ovlivnit.

Proto říkám všem lidem, přijďte k těmto volbám, máte v nich jednu z mála, i když nikoliv revoluční, příležitostí k ovlivnění evropských, a tím i našich domácích záležitostí.