KSČM

(25.3.2010)

„Návrh postupu k další aktivizaci práce komisí mládeže KSČM“ byl na pořadu 9. zasedání ÚV KSČM 12. prosince 2009. Jeho usnesením byl postoupen k  další vnitrostranické diskusi. Ze strany územních stranických orgánů přinesla dílčí korektivy a inspirace plně v duchu cílů i konkrétních kroků, obsažených v původním „Návrhu“.

 

Živou podporu předsedů KR KSČM i klubů krajských zastupitelů, zvolených na jejich kandidátkách, získal už na poradě v Praze dne 5. prosince 2009. Na tu se KR KSČM shodně odvolávaly i po urgencích příslušného oddělení ústředního výboru, zda k materiálu nejsou nové náměty či připomínky po diskusi na prosincovém zasedání ÚV KSČM. Shodná stanoviska si úsek regionální, komunální politiky a občanského sektoru ÚV KSČM ověřil i v průběhu několika okresních konferencí, aktivů a seminářů, VČS i dalších jednání s funkcionáři územních stranických organizací. Vzájemné porozumění, pokud jde o cíle i konkrétní náměty předkládané koncepci, prokázala i přímá komunikace s aktivisty komisí mládeže KSČM v některých krajích. Nemenší měrou potvrdila i naléhavost změn, navržených v předkládaném materiálu.

 

Doplňující a zčásti i alternativní návrhy vzešly ze stávající Komise mládeže ÚV KSČM. V plném znění jsou předloženy v přílohách. „Náměty stávající Komise mládeže ÚV KSČM“ (Příloha č. 1) jsou k původnímu materiálu komplementární. Míří ke konkretizaci části jeho cílů. Patří tak k inspiracím, jichž lze a třeba využít při další aktivizaci Komise. Její program tak, aby vyhověl aktuálním požadavkům politiky KSČM pro mládež a posilování vlivu v jejích řadách, však bude nezbytné propracovat ještě mnohem hlouběji. Posláním komisí mládeže je iniciativa, která dokáže navázat kontakt s kriticky naladěnou mládeží a nabídnout jí reálný program kolektivní sebeobrany. Čtyři tématické sekce, obsažené v textu Statutu Komise ÚV KSČM, pokrývají jen nevelkou část otázek, v nichž se vede střet o myšlení a postoje mladé generace. Rozšířit jejich strukturu úměrně aktuálním potřebám třeba už v návrhu složení nové Komise mládeže ÚV KSČM, předkládanému 19. zasedání ÚV KSČM v červnu t.r., vč. programového zaměření a personálního obsazení každé z tématických  sekcí. Další vývoj si přitom může vynutit i pozornost jiným problémům, jež nelze předem předvídat. Úměrně tomu třeba strukturu tématických sekcí aktualizovat i v budoucnu. To, že v komisích mládeže mají pracovat především mladší lidé, se rozumí samo sebou. Vykazovat z nich předem kohokoli nad 35 let, aniž se vezme v úvahu jeho potenciální přínos, by však nepřijatelně omezovalo prostor pro demokratické rozhodování krajských organizací strany. Otázku, kdo a proč je má zastupovat v důležitém poradním orgánu ÚV KSČM, třeba ponechat plně v jejich kompetenci v souladu s příslušnými články jeho Statutu. Diskuse s funkcionáři územních stranických orgánů i aktivisty komisí mládeže KSČM přispěla k dalšímu zpřesnění předkládaného návrhu.  

 

Těžištěm práce, která je posláním komisí mládeže KSČM, jsou pokroková hnutí nastupující generace. Především v nich třeba projevit podstatně výraznější iniciativu. V prvé řadě se to týká organizací s komunistickým programem. Obnova práva KSM na existenci je i výsledkem široké mezinárodní solidarity. Okolní svět jí kladl odpor antikomunismu, který neútočí jen na demokratická práva levicové mládeže. Vzájemně vstřícný vztah s každým, kdo se o sociální spravedlnost neváhá zasadit už na startu do života, je neměnným krédem a prioritou KSČM. Právo těchto mladých lidí samostatně rozhodovat o programu a organizaci hnutí, v nichž najdou společnou řeč, budeme plně respektovat i do budoucna. Podporu a pomoc členům KSČM, působícím v levicových mládežnických organizacích, třeba znásobit. Ve střetu s problémy, jimž musí čelit, se rodí  budoucnost samotné KSČM."

 

---

Komise mládeže ÚV KSČM vznikla v souladu s usnesením 36. schůze VV ÚV KSČM z 18. října 2007. Její organizační strukturu schválilo 18. zasedání ÚV KSČM dne 16. února 2008. Významný programový základ získala Deklarací k mládeži, přijatou VII. sjezdem strany. Poslání komisí mládeže zpřesnilo usnesení VV ÚV KSČM ze dne 28. listopadu 2008: „KSČM prostřednictvím oddělení pro regionální a komunální politiku a občanský sektor bude spolupracovat se všemi občanskými organizacemi, které o to projeví zájem a které budou v souladu s programovými dokumenty a usneseními KSČM. Prioritou však bude vždy Komise mládeže ÚV KSČM a její krajské komise. Prostřednictvím těchto komisí se bude KSČM obracet na všechny levicové mládežnické subjekty. Nově vzniklé mládežnické organizace (např. Svaz mládeže) budou pracovat mimo strukturu KSČM.“

 

Potřeba vlastního zázemí, v němž najdou orgány KSČM oporu v boji o mládež, dramaticky roste. Asociální „reformy“ a hospodářská krize doléhají na stále větší část nastupující generace. Statisícům mladých lidí je upřena stabilnější existence už na startu do života. Mnozí do něj vstupují na hraně sociálního vyloučení. Trvale klesá výbava většiny mladých lidí ke smysluplné orientaci v dění doma i ve světě. Povážlivě se tenčí okruh jejich duchovních potřeb. Skutečné kulturní hodnoty míjejí většinu mládeže obloukem. ČR patří k premiantům v narkomanii, gamblerství, prostituci i jiných novotvarech sociální patologie. Jsou především problémem mladých lidí.

 

V myšlení mládeže to rezonuje nanejvýš rozporuplně. Socialismus zná už jen z druhé ruky. Tím bezbrannější bývá vůči přepisování moderních dějin. Věkovou skupinu, která teprve začíná brát rozum, už formuje hlavně realita kapitalismu. Snaha překřičet ji antikomunismem tu ztrácí svou někdejší sílu. Vystřízlivění sílí i mezi ročníky, dospívajícími v bavlnce slibů, jimiž je mámil „samet“. Teď, ve věku živitelů rodin, musí většina z nich stále víc uskakovat před riziky, jichž byly ušetřeny téměř dvě předchozí generace. Ze ztracených iluzí profituje i primitivní populismus a fašizoidní demagogie. Také většinový odpor proti importu vojenské základny USA se však stal politickou silou hlavně protesty, jimž právě mládí dodalo viditelnost i originalitu. Na křižovatkách, k jakým spěje dnešní krize, je vliv mezi mládeží faktorem neuralgické váhy. Zatím patří k našim nejvážnějším slabinám. Nic na tom nemění ani fakt, že problémy s formováním mladých záloh mají i strany, vrostlé do vertikál kapitálu a státní moci. Síly, které reprezentují v politice, to kompenzují faktickým monopolem na tvorbu veřejného mínění.

 

Komise mládeže KSČM jsou bodem obratu žádoucím směrem. Úsilí všech, kdo k tomu přispěli, třeba po zásluze ocenit. Třebaže existují poměrně krátce, prošly už nemalou personální obměnou. Postupně se tak tříbí i jejich životaschopné jádro. Poznání mladých komunistů, připravených angažovat se mezi vrstevníky, sílí navzájem i z pohledu stranických orgánů. Procházejí vstupním testem vůle i nadání k politické práci. Prvé slibné iniciativy se rodí v některých tématických sekcích komisí mládeže. V bilanci mladých komunistů nechybí ani výkony, které pronikly za hranice dřívějšího vlivu KSČM. Záslužnou roli sehráli v protestech proti rozmístění vojenské základny USA v ČR. Domácí železnou oponu se snaží prorazit některé internetové produkty mladých komunistů a sympatizantů i petiční a jiné iniciativy proti zavádění školného, předraženým cenám bydlení i jiným projevům asociální politiky. Přibývá mezi nimi těch, kdo se zapojili do náročnějších forem ideové přípravy (např. víkendových „univerzit“ marxismu i některých jiných). Navázat třeba i na dvě celostátní setkání, organizovaná Komisí mládeže ÚV KSČM. Pozitivní roli hraje i pravidelná tématická rubrika HaNo.

 

Měřeno požadavky, kladenými růstem kritických nálad pod vlivem krize, jsou však komise mládeže stále spíš v zárodečném stadiu. Ke svému skutečnému poslání se mnohdy teprve postupně propracovávají. Dosud nemají ani status, srovnatelný s jinými komisemi ÚV KSČM a krajských rad strany. Vznikaly s cílem poskytnout odpovídající platformu mladým komunistům i sympatizantům tak, aby přispěla jak k jejich ideově-politickému zrání a uplatnění, tak i k posílení vlivu KSČM v podstatně širších řadách mladé generace. Nelehké otázky a překážky, na jejichž zvládnutí to závisí, dál zkomplikoval arbitrární zákaz KSM. Mladé členy a sympatizanty KSČM na několik let zbavil občanského sdružení, předurčeného k aktivnímu působení mezi jejich vrstevníky. Někteří z mladých komunistů tak v komisích mládeže, ustavených přímo na půdě KSČM, hledali prostor i pro to, co z jejich povahy a bezprostředního poslání do jisté míry vybočuje. Za vzniklé situace to byla přirozená reakce. Někdy však nahrála i rezervovanému vztahu části strany k iniciativám mladých komunistů, provokovanému tu a tam i projevy přepjatých osobních ambicí (např. pod hesly, že věk kolem 20-30 let dává apriori právo na „volitelné místo“ do PS PČR mimo demokratická pravidla výběru a volby kandidátů).

 

Výsledky komisí mládeže jsou úměrné i tomu, nakolik je orientují a vedou stranické orgány, při nichž působí. Náplň a přínos akcí, organizovaných komisemi mládeže, je leckdy zajímají jen v souvislosti se žádostmi o jejich financování. Komise mládeže jsou tak v mnohém v podstatě ponechány svému vlastnímu osudu. Obsah i formy jejich práce pak závisí jen na zkušenostech a invenci samotných členů. Jejich vzdělání je však už produktem polistopadového školství. Tím obtížnější pro ně leckdy bývá propracovat se k hlubšímu poznání marxismu a aktuálního poselství zkušeností komunistického hnutí. Vytvořit podmínky, které jim je nabídnou na solidní a systematické bázi, bude teprve jedním z důležitých cílů komisí mládeže v těsné součinnosti s odborným zázemím strany. Nemálo energie se promarnilo i různými kompetenčními a dalšími spory, související i s nedořešenými aspekty postavení komisí mládeže uvnitř strany a poměru k jejím orgánům. Nejednou se v nich oklikou střetávaly rozdílné pohledy na samu náplň politiky KSČM pro mládež a formy jejího efektivního prosazování.   

 

Cíle, jež stály u zrodu komisí mládeže, třeba dovést do důsledku. Kdekoli plní i roli jakýchsi klubů mladých komunistů, není důvod tomu bránit. Avšak nosným posláním komisí mládeže je pomáhat orgánům KSČM, při nichž pracují, co možná všestranně, aktivně a iniciativně ve všem, na čem závisí růst vlivu strany mezi mládeží v okruhu jejich působnosti. Těžiště realizace těchto iniciativ třeba přenést přímo mezi kriticky naladěnou mládež, do jejích vlastních sdružení, organizací a hnutí. To bude nezbytné  plně promítnout do náplně práce, organizačních základů i složení komisí mládeže KSČM. Především mladší členové a sympatizanti KSČM by v nich měli pracovat i do budoucna. Sám věk však nikdy nebyl, není ani nemůže být výlučným kritériem. Invence, schopná zaujmout dnešní mládež skutečně zleva, je drahocenný dar. Třeba jí plně využít bez ohledu na dosažený věk.   

 

Podstatně hlubší propracování vyžadují základní koncepční otázky. Přímo z hlediska politiky strany se koncentrují především do následujících:

• Které z problémů, k nimž mezi mládeží roste nespokojenost, už zrají v potenciál kolektivní sebeobrany s masovější oporou?
• Jaké překážky stojí v cestě její aktivizace a jak jim čelit?
• Co pro to třeba vykonat jménem KSČM – a co pod jinou vhodnou hlavičkou?
• Jaká se pro to nabízejí spojenectví a jak jich co možná využít?
• Jaká hesla a argumenty, formy a metody volit, aby se daný střet stal součástí širší sebeobrany ohrožených zájmů a práv – a otevřel oči do hlubšího pozadí dnešních poměrů? 
• Jak profitovat z rostoucí přitažlivosti hesla, že „jiný svět je možný“, k prolamování psychologické bariéry vůči komunistické levici a socialismu?

 

Pouhá reprodukce toho, co v práci s mládeží neslo plody v minulosti, má dnes jen velice omezenou šanci na úspěch. Tím rychleji třeba pokročit v adaptaci vůči zásadním změnám v životě a mentalitě mládeže i novým podmínkám a možnostem radikálně opoziční politiky. Dřív se koncentrovala hlavně kolem levicových odborů i různých masových a zájmových organizací. Ty byly stálým mluvčím svých členů a sympatizantů v podstatě ve všem, co přicházelo na pořad. Ohniskem dnešní opozice bývá jediná či nevelký shluk otázek, jejichž prizmatem už vnímá ohrožení svých zájmů většina určité sociální, profesionální či věkové skupiny nebo celé společnosti. Do politiky vstupují jako iniciativa „ad hoc“, která se profiluje tak, aby získala podporu napříč co možná širokým sociálním i názorovým spektrem. Klíčovou podmínkou je originalita výrazových prostředků, která si umí vynutit mediální publicitu. V řadě západních zemí, kde tento trend sílí zhruba od 80. let i déle, na sebe stále víc strhává iniciativu na úkor jiných forem kolektivní sebeobrany. Dvojnásob markantní je to v otázkách, které přesahují čistě skupinový, „odborářský“ zájem, určité profesní či sociální kategorie.

 

Pro nás je daný trend tím větší inspirací, že masové organizace, na jejich půdě lidé řešili své problémy v minulosti, zanikly, jsou účelově očerňovány a jejich brzká obnova je nepravděpodobná. Odbory sdružují méně než šestinu zaměstnanců a mnohé z nich se jen zřídka skutečně emancipují z područí politického manévrování ČSSD, zatímco krach slibů z listopadu 89 má sice už velice plošný dopad, avšak masové protesty vedené přímo KSČM jsou zatím hudbou budoucnosti. Hybnou silou nových forem kolektivní sebeobrany, narůstajících v zahraničí, je hlavně mladá generace a především studenti. Bývají i duší jejích originálních přístupů a forem projevu. Dominují i na druhém z klíčových nových polí radikální opozice. Tím je aktivní a nápaditá invaze do internetové sítě – texty a obrazovým materiálem, ale i zvukovou a audiovizuální produkcí, facebooky i dalšími produkty poslední generace. Stále víc prolamuje dezinformační monopol majetkových a mocenských elit. Získává a tlumočí masovou oporu radikálně opozičních témat i tam, kde zatím nepřerostly v tradiční formy veřejného protestu. Také tyto iniciativy důsledně dbají, aby neupadly v podezření ze „závislosti na etablovaných stranách“. Nové podmínky i formy a metody radikální opozice třeba urychleně podrobit hlubší analýze s co možná konkrétními, praktickými výstupy. Stanou se důležitým vodítkem i v otázce, kam a jak napřít hlavní úsilí mladých členů a sympatizantů KSČM.

 

Nynější status a organizace práce komisí mládeže odpovídají podmínkám jejich prvotního stadia. Úkoly, jež před nimi stojí dnes, vyžadují adekvátní úpravu:

• Komise mládeže ÚV KSČM má nyní 45 členů. Působí v gesci oddělení pro regionální, komunální politiku a občanský sektor ÚV KSČM.

Navrhuje se:

Zvolit Komisi mládeže ÚV KSČM s mandátem a kompetencí na úrovni stávajících komisí ústředního výboru, vedenou členem ÚV KSČM (či jinou výraznou osobností s potřebnými předpoklady a podporou ústředního výboru strany) a složenou z předsedů 14 krajských komisí mládeže, zvolených KR KSČM, vedoucích tématických sekcí Komise mládeže ÚV KSČM a jejího tajemníka (zástupce oddělení regionální, komunální politiky a občanského sektoru ÚV KSČM).

• V rámci nynější Komise mládeže ÚV KSČM působí i několik tématických sekcí. Všichni jejich členové jsou duplicitně i členy samotné Komise.  

Navrhuje se:

Na půdu Komise mládeže ÚV KSČM soustředit klíčové koncepční otázky a koordinaci činnosti tématických sekcí. Do nich přenést těžiště přípravy a praktické realizace závěrů Komise. Zpřesnit strukturu a náplň činnosti jednotlivých tématických sekcí, aktualizovat jejich složení úměrně současným úkolům a odpovědnosti Komise. Nově zřídit mj. sekci pro dokumentaci a prezentaci výsledků a osobností revolučního dělnického a pokrokového mládežnického a studentského hnutí. Cílem je využít zájmu řady mladých komunistů o tyto otázky mj. k tomu, aby náš morální kredit a historický přínos socialismu pomohli ztvárnit argumenty a živými příklady, srozumitelnými a přitažlivými pro mládež i jiné generace, hledající alternativu k dnešním poměrům (mj. metodou „orální historie“, jež co možná autenticky zachytí zásluhy a životní cestu těch, kdo razili cestu společenskému pokroku), jak po tom právem volá „Zastávecká výzva“ i komunisté v řadě jiných míst.

• Komise mládeže při KR KSČM jsou vedeny tzv. manažery. Dopad některých otázek, nedořešených v celém systému nynějších komisí mládeže, se v jejich práci promítá i následkem určité duplicity kompetencí, jež vůči nim nyní připadají KR KSČM a oddělení pro regionální, komunální politiku a občanský sektor ÚV KSČM.

Navrhuje se:

Upravit statut krajských Komisí mládeže, jejich složení a vazbu na KR KSČM analogicky s řešením, navrhovaným na úrovni centra. Za jejich předsedu zvolit vždy člena KR KSČM, či jinou výraznou osobnost s potřebnou autoritou a důvěrou KR KSČM. Pod jeho vedením plně využít i všeho, čím akční rádius strany pomáhaly rozšiřovat stávající Komise mládeže (vč. těch jejich tzv. manažerů z řad mladých komunistů či aktivních sympatizantů KSČM, kteří prokazují svou vůli a invenci pronikat za hranice dosavadního vlivu KSČM mezi mládeží). Posilování vlivu na mladou generaci, naladěnou kriticky k dnešním poměrům, považovat za prvořadou prioritu všech orgánů a organizací KSČM. Plně ji podpořit i soustavným vyhledáváním a maximálním nasazením těch komunistů, mladší i ostatních generací, jejichž schopnosti a zkušenosti jsou v tomto směru využity nedostatečně. Zárodky komisí mládeže se rodí i v některých okresních organizacích KSČM. Kdekoli k tomu už dozrály podmínky, třeba to plně podpořit.

 

Nejbližším úkolem Komisí mládeže na úrovni centra i krajů je přispět k úspěšnému výsledku voleb do Poslanecké sněmovny PČR. V souladu se specifickými podmínkami v jednotlivých krajích třeba volební program KSČM dešifrovat a konkretizovat optikou mladé generace. V co možná nápaditém podání jím oslovit i široké publikum moderních elektronických i dalších komunikačních prostředků.

 

Sférou, již třeba otevřít dokořán mladým členům a sympatizantům KSČM, připraveným se veřejně angažovat, je – vedle mládežnických a studentských hnutí i dalších občanských a zájmových sdružení – především komunální politika. Zásadního obratu tímto směrem třeba dosáhnout už v letošních volbách do městských a obecních zastupitelstev. Prvořadým úkolem Komisí mládeže ÚV i KR KSČM je identifikovat, poutavě ztvárnit a aktivně prezentovat témata, mající reálnou šanci ovlivnit rozhodování mladých voličů, získat co nejúplnější přehled mladých lidí, ochotných kandidovat za KSČM (či spolu s jejími dalšími partnery) a aktivně je prosazovat při sestavování všech kandidátek.

 

Ve všech komisích mládeže třeba důsledně uplatnit zásadu, která se vždy osvědčovala především ve vztahu k mladým komunistům – aby měl každý z jejich členů zcela konkrétní úkol, jehož plnění se bude pravidelně vyhodnocovat, a na tomto základě vždy zpřesňovat i individuální plán ideově-politické přípravy a zapojení do práce strany i jejího veřejného působení úměrně dosaženým výsledkům a zkušenostem.

 

Dvojnásob s ohledem na nový status Komisí mládeže v centru i krajích se navrhuje pokračovat i do budoucna v dosavadní praxi, garantující na zasedání ÚV KSČM účast vždy dvěma členům jeho Komise mládeže (na principu jejich postupné „rotace“). Předsedu Komise, pokud nebude členem ÚV KSČM, se na jeho zasedání doporučuje přizvávat trvale.

 

 

Návrh Statutu Komise mládeže ÚV KSČM 

 

 

I. Postavení Komise mládeže ÚV KSČM

1. Komise mládeže ÚV KSČM (dále jen „Komise“) je stálým poradním, iniciativním a metodickým aktivem ÚV KSČM pro otázky, na jejichž řešení závisí posilování vlivu strany mezi mladou generací.  

II. Organizace komise

1. Komisi tvoří předseda, delegovaní zástupci z krajů a vedoucí tematických sekcí Komise. Zabývá se všemi otázkami, na jejichž řešení závisí posilování vlivu KSČM mezi mladou generací. Krajské rady KSČM v součinnosti s OV KSČM delegují do Komise, a to člena KSČM zpravidla ve věku do 35 let.  Složení Komise projednává a schvaluje ÚV KSČM.

2. Předsedu Komise z řad členů KSČM ve věku zpravidla do 35 let volí na návrh Komise ÚV KSČM.  Výkon funkce předsedy Komise mládeže ÚV KSČM je neslučitelný s jinými funkcemi v Komisi mládeže ÚV KSČM.

3. Tajemníka Komise s hlasem poradním jmenuje oddělení pro regionální, komunální politiku a občanský sektor ÚV KSČM.

4. Členy jednotlivých sekcí schvaluje Komise mládeže ÚV KSČM (vyjma vedoucích). Vedoucí tematických sekcí navrhuje Komise mládeže ÚV KSČM a schvaluje ÚV KSČM. Komise mládeže zřizuje pro svou práci tyto tematické sekce, jejichž okruh a zaměření může rozšiřovat a měnit v souladu a aktuálními potřebami:

a) Životní prostředí a udržitelný život

b) Média a PR

c) Vzdělanost

d) Zájmová činnost

5. V případě, že KR KSČM změní svého zástupce v Komisi mládeže, potvrzuje jeho volbu ÚV KSČM.

6. Komise při své práci spolupracuje s dalšími funkcionáři strany a jinými odborníky. Podle potřeby je přizvává na svá jednání k posouzení předkládaných návrhů nebo využívá podkladů, které pro ni externě vypracovali.

7. Komise mládeže ÚV KSČM uskutečňuje svoji činnost v souladu se zpracovaným plánem práce, který schválí vždy na příslušný rok. Plán práce doplňuje a upřesňuje na základě podnětů stranických orgánů a připomínek jejích členů.

8. Své návrhy a doporučení Komise předkládá k posouzení a rozhodnutí orgánům ÚV KSČM. Předseda Komise mládeže ÚV KSČM se účastní pléna ÚV KSČM s hlasem poradním.

III. Působnost komise

1. Komise působí podle Stanov KSČM a v souladu se svým Statutem. Řídí se usneseními ÚV a VV ÚV KSČM a vlastním plánem práce, který z nich vychází.

2. Komise jako poradní a iniciativní aktiv ÚV KSČM působí na úrovni Ústředního Výboru strany. Komise mládeže KR KSČM působí na území daného kraje, statut Komise schvaluje příslušná Krajská rada dle tamní situace a podmínek. Komise mládeže ÚV KSČM jim poskytuje účinnou metodickou pomoc.

3. Komise zejména:

a) připravuje pro ÚV KSČM náměty na posílení vliv strany mezi mladou generací,

b) aktivně se podílí na realizaci usnesení ÚV KSČM a jeho VV k otázkám života mládeže a posílení vlivu KSČM v jejích řadách,

c) pro potřeby ÚV KSČM a jeho VV posuzuje a konzultuje návrhy a iniciativy jiných úseků a stupňů výstavby strany i subjektů mimo struktury KSČM, vztahující se k otázkám života mládeže a posílení vlivu KSČM v jejích řadách, a připravuje k nim svá vlastní doporučení,

d) ve všech otázkách, na nichž závisí posilování vlivu KSČM mezi mládeží, aktivně spolupracuje s jinými úseky a stupni stranické výstavby a poskytuje jim metodickou pomoc,

e) pořádá vlastní akce pro oslovení mladé generace, stejně jako své členy zapojuje do rozličných vzdělávacích a kulturních aktivit.

 

IV. Jednání a rozhodování komise

1. Zasedání Komise svolává a řídí její předseda nebo jím pověřený zástupce a to minimálně 4x ročně.

2. Komise při schvalování návrhů a podkladů pro jednání ÚV KSČM nebo VV ÚV KSČM rozhoduje hlasováním.

3. Každý člen Komise má jeden hlas. Přizvaní mají hlas poradní.

4. Komise nejdříve hlasuje o protinávrzích v pořadí, jak byly podány, a poté o původním návrhu.

5. K jednání a rozhodování Komise mládeže ÚV KSČM je nutná účast nejméně 50% jejích členů. Rozhodnutí a usnesení je přijato, hlasuje-li pro návrh nadpoloviční většina přítomných členů Komise. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy.

V. Závěrečná ustanovení

1. Statut Komise schvaluje, mění a doplňuje ÚV KSČM.

2. Statut Komise mládeže ÚV KSČM je vzorovým statutem pro zpracování statutů komisí téhož zaměření na nižší úrovni stranické výstavby.

3. K výkladu statutu má pravomoc Komise mládeže ÚV KSČM.

4. Tento statut byl projednán a schválen zasedáním ÚV KSČM dne …. Tímto dnem nabývá účinnosti.

 

 

P ř í l o h a č. 1

Náměty stávající Komise mládeže ÚV KSČM

 

Stanovení základních přístupů KSČM k mladé generaci a stanovení principů činnosti Komise mládeže ÚV KSČM – dokument, schválený Komisí mládeže 7. února 2009 a následně aktualizován Komisí mládeže dne 17.10.2009

1) Aktivizace mladé členské základny strany.

2) Aktivní působení mezi mladou generací v místě působnosti Komise.

3) Popularizace programu KSČM mezi mladou generací.

4) Zdůrazňování zájmu o budoucnost (vývoj světa, trvale udržitelný rozvoj atd.) místo zabývání se minulostí.

5) Zajistit přirozený vývoj omlazení členské aktivní základny strany.

6) Vzájemná výměna informací v rámci celé ČR.

7) Zajištění centrální koordinace činnosti strany a přístupu strany k mladé generaci.

8) Aktivní působení na celé šíři politického spektra od středu až k ultralevicově smýšlejícím občanům.

9) Vyvolání pocitu v lidech, že hybnou silou změn nejsou politické strany, ale právě občané, jejich přání a aktivní řístup k politice.

10) Spoluvytváří politiku KSČM vůči mladé generaci a dbá na to, aby v politice KSČM nebyly zanedbávány zájmy a názory mladé generace.

 

V souvislosti s těmito cíli je nutné, aby se na řešení problematiky mladé generace mnohem intenzivněji než doposud podílely krajské rady KSČM a okresní výbory KSČM.

Není možné, aby veškerá zodpovědnost za budoucnost mladé generace byla přenesena pouze na Komisi mládeže ÚV KSČM. Navíc by to bylo v rozporu s již citovanou Deklarací VII. sjezdu KSČM k mladé generaci.

Ve vzájemné komunikaci neustále přetrvávají značné nedostatky, práce s mládeží zejména na úrovni okresních výborů je téměř nulová.

 

 

Rozšiřování voličské základny o mladé voliče

ÚV KSČM oceňuje a vítá snahu Komise mládeže ÚV KSČM o rozšiřování voličské základny o mladé voliče v té podobě, v jaké bylo schváleno Komisí mládeže ÚV KSČM na jejím jednání 7. února 2009.

Komise mládeže rozdělila vliv své působnosti na mladé lidi do těchto kategorií:

A) Mladí členové KSČM

B) Členové jiných levicových skupin a samostatní aktivisté

C) Studenti středních škol a učilišť

D) Studenti vysokých škol

E) Mladí zaměstnaní a podnikající

F) Mladí nezaměstnaní

G) Mladí handicapovaní

H) Mladé rodiny s dětmi

I) (Polo)organizovaná mládež

J) Menšinová mládež

K) Mladý sympatizant KSČM

Tento úkol, který si před sebe postavila Komise mládeže ÚV KSČM, bez výjimky platí rovněž pro krajské rady KSČM a jejich komise mládeže a okresní výbory KSČM.

 

 

Rozšiřování členské základny a aktivní práce s mladými členy KSČM

KM pracují s mladými členy KSČM do 35 let. Jejich cílem je především politické vzdělávání a předávání zkušeností mladým členům.

Komise mohou za tímto účelem předávat zkušenosti prostřednictvím konferencí, besed a kurzů (např. komunální politiky, základů ekonomie, tvorby a správy municipálních rozpočtů a další).

Zejména je doporučováno KKM působení na již činné poslance, senátory, zastupitele a další, aby předávali své zkušenosti a znalosti mladým (např. prostřednictvím besed) a navrhování mladých perspektivních jedinců na asistentskou činnost těmto lidem.

Smyslem Komisí je vychovat mladou generaci politiků, kteří budou mít komplexní přehled o všech sférách politického a stranického života, ať už na úrovni měst a obcí, krajů tak na úrovni státní. Každý mladý budoucí politik by měl již před svým vybráním na kandidátky obsáhnout znalosti z řízení státu, chodu PS a Senátu, stejně tak jako problematiku krajů a měst. Jako základní předpoklad zde platí i znalost strategie, plánů a volebního programu KSČM. Každý mladý politik by měl být schopen zasvěceně hovořit o všech spektrech programu KSČM.

Cílem KSČM je obsadit kandidátky mladými, vzdělanými lidmi. KKM navrhují, dle svého hodnocení mladé kandidáty na kandidátní listiny. K takto navrženým kandidátkám KM i KKM je doporučeno Krajským radám i ÚV KSČM přihlížet. Vyplývá to z podstaty poradního hlasu zřízených KM. KKM si mohou nastavit vlastní pravidla pro hodnocení.

 

 

Rozšiřování voličské základny o mladé voliče

Hlavním úkolem KM i KKM v této oblasti je akcentování volebního programu KSČM. Doporučujeme zdůrazňovat zejména témata blízká mladým lidem a jejich problematice.

V oblasti rozšiřování voličské základny doporučujeme Komisím zaměřit se zejména na prvovoliče. Jako zajímavá alternativa se nám jeví pořádání besed při vysokých školách s našimi poslanci, senátory a europoslanci, dále sociology a ekonomy a případně jinými, levicově smýšlejícími, významnými osobnostmi kulturně-politického života v ČR.

Doporučujeme aktivní roli mladých při řešení místních i celostátních problémů, petice, veřejně prospěšná činnost apod.

Pro další úvahy je vhodné rozdělení mladé voličské základny do několika skupin:

A) Mladí členové KSČM

B) Mladý sympatizant KSČM

C) Členové jiných levicových skupin a samostatní aktivisté

D) Studenti středních škol a učilišť

E) Studenti vysokých škol

F) Mladí zaměstnaní a podnikající

G) Mladí nezaměstnaní

H) Mladí handicapovaní

I) Mladé rodiny s dětmi

J) Organizovaná mládež

K) Menšinová mládež

 

A) Mladí členové KSČM

Na tuto skupinu není nutné nijak specificky působit v rámci rozšiřování volební základny. Je potřebné využít jejich vlivu mezi vrstevníky k získávání dalších kontaktů na mladé sympatizanty a voliče KSČM.

 

B) Mladí sympatizanti KSČM

Tato skupina zahrnuje níže uvedené skupiny a je nutné s nimi pracovat dle bodu C až K

 

C) Členové jiných levicových skupin a samostatní aktivisté

Považujeme za důležité vést otevřený dialog a hledat cestu ke spolupráci s těmito organizacemi a jednotlivci, protože s nimi lze v řadě konkrétních situací spolupracovat (kampaň proti válce, mírové aktivity, ekologie, České sociální fórum, Alterglobalizační hnutí).

 

D) Studenti středních škol a učilišť

Komisím mládeže se doporučuje akcentovat problematiku školného, cen učebnic a skript, problematiku povinných praxí na učilištích a středních odborných školách a její spravedlivé finanční odměňování, a získávání prvního zaměstnání. Zejména s posledním bodem je doporučeno nakládat formou besed a vydávání informačních materiálů (kde a jak nejlépe najít nabídky práce, příprava na pracovní pohovor, sepsání životopisu a motivačního dopisu apod.).

 

E) Studenti vysokých škol

Komisím mládeže se doporučuje akcentovat problematiku školného, kolejného, cen učebnic a skript a získávání prvního zaměstnání. Zejména s posledním bodem je doporučeno nakládat formou besed a vydávání informačních materiálů (kde a jak nejlépe najít nabídky práce, příprava na pracovní pohovor, sepsání životopisu a motivačního dopisu apod.).

Jako prioritu doporučujeme akcentovat zejména sociální program strany v kontextu pomáhání překonávání sociálních rozdílů, dále aktivní činnost strany v oblasti začleňování kulturních menšin, ekologie a antimilitaristických aktivit strany (demonstrace, petice apod.).

Doporučujeme KSČM založit nadační fond, který bude finančně podporovat sociálně potřebné studenty, aktivní na levicové scéně v překonání sociálních rozdílů při studiu.

 

F) Mladí zaměstnaní a podnikající

Doporučujeme akcentovat problematiku nízkých mezd absolventů bez praxe, zneužívání a nedodržování zákoníku práce a bezpečnosti práce. Častým problémem této skupiny bývá postupná rezignace a pasivita způsobená byrokracií a neutěšenými podmínkami v kontaktu se státem a státní správou. Jako zásadní doporučujeme aktivizovat mladé lidi ke vstupu do odborových organizací, provádět osvětovou činnost v této oblasti a zpopularizovat OSČMS. Nutné je zamezit těmito kroky postupnému trendu upadání do apolitického stavu způsobeným myšlenkami, že v nastalé situaci není možné nic změnit. Za prioritu považujeme přesvědčit mladé pracující a podnikatele o tom, že KSČM vnímá tyto problémy stejně palčivě jako oni a je rozhodnuta proti nim bojovat.

 

G) Mladí nezaměstnaní

Doporučujeme akcentovat sociální program strany. Dále je nutné informovat mladé nezaměstnané o jejich právech (získávání sociálních dávek a dávek v nezaměstnanosti), doporučujeme upozornit na existenci bezplatných právních poraden, rekvalifikačních kurzů apod. Jako účinné se nám jeví vydávání informačních materiálů (kam se mohou nezaměstnaní obrátit, kde a jak nejlépe najít nabídky práce, příprava na pracovní pohovor, sepsání životopisu a motivačního dopisu apod.).

 

H) Mladí handicapovaní

Doporučujeme akcentovat sociální program strany. Dále je nutné informovat mladé handicapované o jejich právech (získávání sociálních dávek, bezplatná právní poradna apod.). Je opět možné vydávat různé informační materiály obsahující informace a rady této skupině. Jako prioritu považujeme zvýraznění aktivit naší strany v rámci začleňování těchto lidí do normálního, jak sociálně-kulturního, tak pracovního života (zaměstnávání handicapovaných apod.).

 

I) Mladé rodiny s dětmi

Doporučujeme akcentovat bohatý sociální program strany. Jako primární se však jeví zvýraznění aktivit a myšlenek KSČM v oblasti zakládání a otevírání jeslí, mateřských škol a zájmových kroužků pro děti předškolního a školního věku, které budou jak finančně, tak infrastrukturně dostupné. Jako možnost se nám jeví významné informovat mladé rodiče o snahách naší strany o zavedení dotací (např. zrušení DPH na dětské zboží, oblečení, školní potřeby, stravu apod.).

 

J) Organizovaná mládež

Aktivně se zapojit do práce sdružení dětí a mládeže, resp. pracujících s mládeží, podporovat vytváření a spolupodílet se na vytváření participační struktury (školní, dětské parlamenty, rady). Účastnit se jednání těchto orgánů a využívat podněty z těchto setkání v práci a přípravě programových priorit. Účastnit se besed s mladými lidmi a vysvětlovat tak názory strany a její program.

 

K) Menšinová mládež

Spolupracovat s etnickými a náboženskými organizacemi, GLBT/Q, zahraničními studenty a pracovníky.

 

 

Každá krajská komise musí analyzovat konkrétní situaci ve svém kraji a podle této analýzy upravit svoji činnost a stanovit si primární cíle ve skupinách mladých obyvatel, které chce zejména oslovit.