Proti válce a fašismu!

7. 9. 2015

Již po pětadvacáté se v sobotu sešli občané, jimž »srdce bije vlevo«, pod Kunětickou horou u Pardubic. Areál zcela zaplnili. Několik tisícovek jich podpořilo ústřední heslo letošního setkání: »Proti fašismu a válce«.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip, který měl na akci hlavní projev, v něm uvedl, že aktuálnější a lepší heslo nemohli organizátoři zvolit. Především vzhledem k situaci na Blízkém východě a na Ukrajině. »Když jsme před několika lety kritizovali proces zvaný arabské jaro, když jsme říkali, že Spojené státy jím jen zvolili politiku chaosu, mnozí se nám smáli. Ba hůř: možná si pamatujete ty zlostné výkřiky, které na nás tehdy útočily. Říkali, že jen strašíme lidi. Jenže výsledky jsou mnohem horší, než jsme si tehdy i my představovali,« řekl Filip a poukázal na obrovskou migrační vlnu, která zmítá Evropou. Podobné je to podle Filipa s Ukrajinou. I v tomto případě to byli především komunisté, kdo varovali před podstatou a důsledky tzv. Majdanu. Varovali před ukrajinským fašismem, který se dral k moci a který hrozil přelitím se do Evropy a změnou její politické tradice. Čas dal komunistům za pravdu. »I zde jsme varovali, že ti, kdo usilují na Ukrajině o moc, jen slouží americké politice chaosu, jejíž cíl je jediný: aby Evropa přestala být konkurentem. Aby byla Evropa oslabena.« Arabské jaro i Majdan mají podle Filipa jeden zásadní důsledek. »Dochází k obrovské změně v politickém myšlení v Evropě. Nebezpečné změně. Migrační krize a ukrajinský fašismus ohrožují světový mír.« 

Americká pravidla by nás poškodila 

Podle Filipa není vůbec náhodou, že právě ve chvíli, kdy je Evropa paralyzována migrační vlnou ze severu Afriky a Blízkého východu, kdy jí stále ještě reálně hrozí horký válečný konflikt na jejím území a kdy pod tlakem obojího roste extremismus a dezorientace, snaží se Spojené státy Evropu dotlačit k podpisu smlouvy TTIP. »Po oslabení přichází snaha dotlačit Evropu k přijetí amerických pravidel obchodování. Pravidel, která by nás poškodila a zbavila suverenity. Takové politice musí komunisté říci NE. Nahlas a všude, kde je to možné. Nenecháme si vnutit politiku, která nás ožebračí,« řekl Filip za bouřlivého potlesku několika tisíc občanů. A dodal, že právě náš národ dokáže dobře rozpoznat, kdy ke ztrátě suverenity dochází, neboť jsou již »25 let zbavováni suverenity krok za krokem«. 

U této příležitosti Filip vzpomenul i nedávné výročí tzv. Pražského jara. Podle Filipa jedním z nejvýznamnějších dědictví Pražského jara je polemika mezi Milanem Kunderou a Václavem Havlem, která se po něm odehrála. »Byl to Kundera, který tehdy řekl, že není možné překonat kapitalismus pouhým návratem k jeho starým trikům. Toto Havel tehdy nechápal. A po listopadu 1989 také ukázal, že mu jde jen o pouhou restauraci kapitalismu. Aby se poté zlobil, že máme kapitalismus mafiánský. Přitom to byl on, kdo ho tady zaváděl. Mohu k tomu říci jen: fuj.« 

Solidarita a humanismus 

KSČM se proti ztrátě suverenity národní i evropské nejen jasně postaví, a podle Filipa je i silou, jejíž hlas v tomto zápase může být klíčový. »KSČM je dnes síla, která je schopna řídit tuto zemi jinak i zachránit mír v Evropě. Dokážeme zastavit růst fašismu a jasně říci, že se na evropský kontinent již nesmí vrátit,« zdůraznil Filip. Ideová výbava komunistů je podle Filipa zcela jasná: »Solidarita, humanismus, úcta k práci a úcta k nejvyššímu lidskému právu - právu na rozvoj. Právu, které je 25 let českým občanům upíráno,« řekl Filip. 

KSČM podle svého předsedy svou kompetenci a programovou konzistenci prokázala při svém podílu na vládě v krajích. V krajích mají komunisté výsledky a jsou schopni je mít i na úrovni státu a Evropské unie. »My jsme nezradili. A budeme se dál zasazovat za práva těch, kteří se živí poctivou prací,« uzavřel předseda ÚV KSČM svůj projev a dočkal se mohutného souhlasu všech přítomných. 

Tlak sudetských Němců 

Druhým hlavním řečníkem byl na letošní »Kuňce« předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik. I on hovořil o plíživém návratu fašismu, ovšem především o jednom jeho zvláštním typu, když poukázal na rostoucí aktivity sudetoněmeckého sdružení u nás. »Organizace pana Posselta je od své legalizace u nás velmi aktivní. Dnes vznášejí požadavek na morální odškodnění, buďme si jisti, že zítra to bude odškodnění majetkové a finanční. To se lidem právem nelíbí. A komunisté musejí reagovat,« uvedl Kováčik, podle nějž bude jednou z odpovědí KSČM opětovné předložení návrhu zákona o českém jazyce, který by měl být v nejbližší době projednán na poslaneckém klubu. »To není žádný nacionalismus. To je reakce na tlak, který je na Českou republiku vyvíjen,« řekl Kováčik, podle něhož musí být sudetoněmeckým silám vyslán jasný signál, že tento prostor zůstane českým. Právě zákon o českém jazyce je k tomu ideálním nástrojem. Byť musejí být komunisté připraveni, že budou tak jako v minulosti při prosazování tohoto zákona uráženi a jejich snaha bude bagatelizována. 

Kováčik také vzpomněl, že příští rok čekají KSČM krajské a senátní volby. Vyzval k tomu, aby komunisté své úspěšné působení v krajích zúročili a své postavení posílili. »Máme řešení. A ukázali jsme též, že máme sílu, myšlenku, jednotu a umíme pracovat,« prohlásil Kováčik. 

Čínské poděkování 

Na hlavním pódiu, na něž přišli účastníky pozdravit i první místopředseda ÚV KSČM Petr Šimůnek, místopředsedové Miloslava Vostrá a Jiří Dolejš, europoslanec Miloslav Ransdorf či místní politici Otakar Ruml a Jan Foldyna, vystoupil v sobotu ovšem i chargé d’affaires Čínské lidové republiky v ČR Čchen Ťien-ťün. I on hovořil - vynikající češtinou - o válce. A připomněl, že Čína před několika dny oslavila konec druhé světové války, v níž přinesla obrovské množství obětí. »Chtěl bych poděkovat, že Česká republika jako jediná země Evropské unie vyslala na tyto oslavy svou hlavu státu,« řekl čínský diplomat a sklidil bouřlivý aplaus, který jistě mířil i k prezidentu Miloši Zemanovi, jenž si tento krok na vládě vymohl. 

Poté již na pódium nastoupili tři nejtradičnější moderátoři slavnosti z minulých let - duchovní otec »Kuňky« Milan Špás i poslankyně Marta Semelová a Soňa Marková. Všichni tři si vysloužili díky od moderátorů současných - Jaroslava Fišera i Hany Horské - a obdrželi také zvláštní ocenění za to, co pro populární akci udělali. Pro další cenu, tentokrát novinářskou od generálního ředitele akciové společnosti Futura, si přišel redaktor domácího zpravodajství deníku Haló noviny Radovan Rybák. 

Příliv migrantů platí USA 

Vedle hlavního pódia se hosté představili i v diskusním stanu, kde se vystřídala řada politiků KSČM. Poslanec Josef Šenfeld kupříkladu hovořil o horkém tématu migrace. »Ten problém se musí řešit především v místě vzniku. Musíme zajistit, aby ti lidé neměli důvod migrovat, to je klíč. A ovšem je také nutno rozbít pašerácký byznys a vysledovat, kdo tu migrační vlnu vlastně organizuje a platí,« řekl Šenfeld. 

Další poslanec Zdeněk Ondráček ho doplnil: »Já si troufnu to říci. Příliv migrantů financují Spojené státy americké,« řekl Ondráček. Šenfeld nicméně dodal, že některým migrantům by Česká republika azyl udělit měla. »Těm, kterým jde o život,« řekl Šenfeld. 

Poslanec Václav Snopek v diskusním stanu otevřel další žhavé téma: Babišovu elektronickou evidenci tržeb. »Já si schválně obešel všechny stánkaře tady pod Kunětickou horou. Ti mi řekli jasně: jestli to zavedou, tak to zabalíme. Další administrativní zátěž může být pro řadu drobných podnikatelů smrtelná,« varoval Snopek před zádrhely Babišova »trumfu«. S tím souhlasil i Jiří Dolejš. »Velké firmy to nijak nezasáhne, ty mají své experty na takřečenou daňovou optimalizaci. Nezlepší to ani platební morálku. Ta by se zlepšila jen tehdy, kdyby malí podnikatelé viděli, že jsou postiženi hlavní neplatiči v daňových rájích,« uvedl Dolejš. Ten okomentoval i vládní návrh rozpočtu na příští rok - a nijak ho nešetřil. »Pan Babiš a celá vláda v podstatě pokračují v Kalouskově linii šetření na lidech,« uvedl Dolejš s tím, že je smutné, že takové politice přitakávají i sociální demokraté, kteří před volbami slibovali něco zcela jiného. 

Odpor proti restitucím pokračuje 

Stanislav Grospič mluvil o dalším vládním »horkém bramboru« - církevních restitucích. Zdůraznil, že komunisté odpor proti nim ještě nevzdali. Bohužel, sociální demokraté ano. »Ve druhém čtení je ve sněmovně návrh, který se snaží alespoň prodloužit lhůty pro vydání majetku, aby bylo možno důkladněji posoudit a doložit, co se opravdu vydávat má a co ne. Bohužel, jsem si téměř jist, že návrh projednán nebude. Sociální demokraté ve vládě ustoupili lidovcům,« posteskl si Grospič. Podle něj dnes v ČR čelíme již třem organizovaným silám, které se pokoušejí zpochybnit poválečné uspořádání: katolické církvi, KDU-ČSL a Sudetoněmeckému krajanskému sdružení, nedávno úředně registrovanému. 

Soňa Marková slíbila, že komunisté se pokusí rovněž o to, aby bylo obnoveno proplácení prvních tří dnů nemocenské. »Formálně se k tomuto záměru přihlásil kde kdo. Ve skutečnosti náš návrh nemá šanci dostat se k projednání. Je to velká ostuda této vlády a koalice,« uvedla Marková. 

Poslankyně Semelová zase podpořila snahu učitelů o to, aby jim byly zvýšeny platy nad rámec přidání ostatním státním zaměstnancům. Široce analyzovala též problém tzv. dětských skupin. Vysvětlila, proč pro zákon o jejich zřízení komunisté nehlasovali. »Dětské skupiny, to není vzdělávání, to je pouhé hlídání dětí. A to je přeci obrovský krok zpět. Navíc nám tu vyroste skupina dětí, které vstoupí do základní školy handicapované, nebudou stát na stejné startovní čáře jako jejich vrstevníci, které na školu připravili pedagogičtí odborníci z mateřských škol,« varovala Marta Semelová. 

Josef Zahradníček se zase vyslovil pro výstavbu nových bloků v jaderné elektrárně Dukovany. »Měli bychom být v produkci elektrické energie soběstační i v budoucnu,« vysvětlil. 

Jan Klán pak pohovořil o zákonu o vydávání občanských průkazů a cestovních dokladů. Pochlubil se i malým úspěchem. »Podařilo se mi prosadit pozměňovací návrh, aby byl osobám starším 70 let vydáván občanský průkaz s platností 35 let. Dosud to bylo 10 let. Cíl je jasný: zamezit tomu, aby starší lidé byli nuceni chodit nesmyslně na úřady pro nový občanský průkaz,« vysvětlil Klán, kterému se rovněž do zákona podařilo vsunout možnost získat cestovní doklad na úřadě kdekoli po republice, nejen v místě trvalého bydliště, jako tomu bylo dosud. 

Diskuse s vedením KSČM i redaktory 

Vedle diskuse se členy poslaneckého klubu proběhly ve stanu i další dva diskusní bloky – s vedením KSČM a s redaktory Haló novin. Na dotazy návštěvníků odpovídali kromě předsedy ÚV KSČM Vojtěcha Filipa i místopředsedové Petr Šimůnek, Miloslava Vostrá, Jiří Dolejš a šéf poslaneckého klubu Pavel Kováčik. 

Diskusi s redaktory uvedla poslankyně Marková, která podotkla, že pro ni jsou Haló noviny základním zdrojem informací, a tudíž jsou nenahraditelné. Za takové hodnocení jí šéfredaktor Haló novin a generální ředitel Futura, a. s., Petr Kojzar poděkoval a připomněl, že tak jako slavnost pod Kunětickou horou, i Haló noviny brzy oslaví 25 let své existence. 

Podnětné diskuse se kromě něj zúčastnili i redaktoři Zbyšek Kupský, Radovan Rybák, Martin Kalous, Monika Hoření a Roman Janouch. »Každý impulz ze strany čtenářů vítáme, protože oni tu nejsou pro nás, ale my pro ně,« dodal Petr Kojzar. 

Jako každým rokem program pod Kunětickou horou zpestřily nejen folkové a country kapely, dětský koutek, ale i rozsáhlý stánkový prodej. Tradičně nechyběl ani stánek nakladatelství Futura, o jehož produkty byl velký zájem, včetně autogramiády autorů knih – Jaroslava Štraita a Jaroslava Kojzara.

Autor: 
Jan Stern
Zdroj: 
Haló noviny

Fotogalerie