NĚMECKO - MY A NATO

10. 8. 2017
             1. ČESKOSLOVENSKÝ ÚNOR 1948 A JEHO MEZINÁRODNÍ VÝZNAM

  ÚNOR 1948 je historickým mezníkem v našich moderních dějinách. Je to počátek našich novodobých dějin. Národní a de­mokratická revoluce zahájena Slovenským národním povstáním v roce 1944 svým vývojem a postupem přerostla  v únoru 1948 v revoluci socialistickou.

Únorové události v Československu, osvobozeném v roce 1945 od německých okupantů - v rozhodující míře  Rudou armádou, představovaly  politický a  mocenský střet mezi stoupenci kapitalismu a  lidovou demokracii.  Kapitalismus byl  v Česko­slovensku  zkompromitován z celého období před druhou světo­vou válkou. Lidová demokracie byla u nás  formou vlády lidu v poválečném přechodném období, po tragických zkušenostech z roku 1938, po 15. březnu 1939, z doby  německé okupace naší vlasti. Kapitalistický režim v ČSR působil od roku 1918. Padl, protože se zásadně neosvědčil sociálně. Neobstál v nejtěžších zkouškách našich národů.

            Tato prožitá zkušenost vytvořila určující celospolečenské poznání pro český a slovenský národ.

Osvobození Československa v roce 1945 vytvořilo přiro­zený, současně  však nezbytně potřebný mezinárodní bezpečnost­ní rámec  a  garance pro naši lidovou demokracii v obnoveném jednotném státě Čechů a Slováků - dvou slovanských národů.

Československá republika svou geopolitickou polohou a  vnitřním potenciálem ve středu Evropy představovala v pová­lečné Evropě významný strategický průsečík  zájmů.

 

Košický vládní program

Dne  5. dubna 1945 byl přijat a schválen na  zasedání vlády ČSR v Košicích. Byl to program národní a demokratické revoluce. V politické, vojenské, vnitřní a  zahraniční politice šlo o budování  nové    politické    moci v osvobozené republice. Bylo zdůrazněno, že  lid  je a  bude v ČSR jediném zdrojem státní moci. Národní výbory tuto moc vyjadřovaly a realizovaly. Češi a Slováci v jednotném státě budou mít rovnoprávné postavení. Jednoznačný přístup byl vyjádřen k  o d s u n u   Němců a Maďarů z ČSR. Významnou součástí programu byla pozemková  reforma. Hospodářská obnova republiky byla hlavní otázkou Košického vládního programu.

Velká pozornost byla věnována budování nové lidové armády a bezpečnostních sborů. Aktuálním úkolem bylo pomá­hat při osvobozování republiky od německých vojsk a okupantů. Osvobození ČSR Rudou armádou v květnu 1945 bylo pro oba naše národy historickým aktem. Novým počátkem. Také mezinárodně politický vývoj ukazoval na nové možnosti.

Vývoj po Postupimi

Po konferenci nejvyšších představitelů SSSR, USA, Velké Británie a přizvané Francie v Postupimi v roce 1945 se zdálo, že mezinárodní vývoj bude klidný a v podstatě příznivý. Bývalý poradce amerického prezidenta F. D. Roose­velta Hopkins v srpnu 1949 uváděl:" Víme, že my a Rusko jsme dva nejmohutnější národy světa z hlediska jak lidských, tak i surovinových zdrojů, víme, že zájmy Ruska v té míře, v jaké je můžeme předvídat, neposkytnou důvod k vážnějším neshodám v mezinárodních záležitostech. Víme, že jsme na sobě závislí po stránce hospodářské... jsem přesvědčen, že nemají žádné přání s námi bojovat, nýbrž, že jsou plně odhod­láni angažovat se ve světových záležitostech v mezinárodní organizaci a že především s námi chtějí udržovat přátelské vztahy.

Naše politika vůči Rusku nemůže být diktována těmi, kteří jsou přesvědčeni, že není možné s Rusy spolupracovat a že naše zájmy se střetnou, což nutně povede k válce. Považuji tuto pozici za neudržitelnou, neboť může způsobit jedině katastrofu..." .

Nedlouho po konferenci v Postupimi zaslal prezident USA H. Truman dopis J.V. Stalinovi. A Stalin mu 23.prosince 1949 odpověděl:" Vážený pane prezidente, s radostí jsem přijal Vaši zprávu, odevzdanou mně panem Byrnessem, ve které píšete o nejdůležitějších otázkách, které jsou nyní projednávány. Souhlasím s Vámi, že národy SSSR a Spojených států musí usilovat o spolupráci, aby byl nastolen mír, a že je třeba vycházet z toho, že společné zájmy našich obou národů zdaleka převažují jednotlivé různosti názorů."

Nelze opomenout fakt, že po úmrtí prezidenta USA F. D. Roosevelta v dubnu 1945 se počala ve vztazích k Výcho­du v USA vytvářet nová situace. Nový prezident H. Truman už 8. května 1945 nařídil podstatné snížení všech dodávek do Sovětského svazu. Vláda USA od Sovětského svazu požadovala 1,8 miliardy dolarů. Odvolávala se na dohodu o půjčce a pronájmu. Podle ní USA dodávaly Sovětskému svazu část vojenského materiálu. Předpokládaný požadavek byl v dané době neseriózní. Krátce po konferenci na Jaltě nebyly ze strany USA dodrženy domluvy mezi Stalinem a Rooseveltem. Navíc USA po Postupimi sabotovaly německé reparace pro Sovětský svaz a další země.

Americký publicista W. Lippmann poznamenával: "Můžeme se opět dožít doby, kdy nebudou našim stálým a strašlivým zájmem války. Jak to dopadne, záleží více než na čemkoli jiném na vztazích mezi SSSR a USA. Každý z nich je dnes středem tíže uprostřed velkých prostor Země. Mohou zabránit třetí svě­tové válce. Jestliže se však pustí do boje, bude to nejhroz­nější ze všech světových válek."

VÍCE ČTĚTE V PŘÍLOZE

Autor: 
PhDr. Josef Groušl, CSc.
Zdroj: 
www.ksl.wz.cz