F. Beneš: Doplatek na bydlení jako kšeft s chudobou

30. 6. 2015

Doplatek na bydlení je dávka, která se vyplácí podle zákona o pomoci v hmotné nouzi, jestliže žadatel má nárok na sociální podporu – příspěvek na bydlení, a přesto splňuje podmínky pro přiznání příspěvku na živobytí, což je opět dávka z kategorie pomoci ve hmotné nouzi. Zdá se vám, že celý tento systém je příliš složitý a zamotaný? Pro normálně uvažujícího člověka jistě, ale záměrně i úmyslně, to proto, aby se vyplatilo i kšeftování s lidskou bídou.

Je třeba ještě připomenout, že za ministra Drábka přešlo vyplácení těchto dávek na úřady práce. Jestliže se vám to zdá nelogické, pak mně taky, ale je to jen dalším důkazem, že jde zase jen o kšeft. Hned to pochopíte - na tomto místě se totiž sluší dodat, že tzv. doplatek na bydlení se vyplácí přímo majitelům bytových domů nebo ubytoven. Dokonce by postačilo, aby šlo o rekreační chatu… Vždy jsem si naivně myslel, že úřady práce by se měly starat o ty, kdož hledají práci, nikoliv byt. 

Z uvedeného popisu situace je jasné, že okolo takového byznysu se děsivě mlží, mnohým to totiž vyhovuje. Majitelům ubytoven jistě, a dokonce i státu, který si tím ulehčuje starost o sto tisíc občanů. Nevyhovuje to vlastně jen obcím, jejich starostům a zastupitelům. O jejich obyvatelích ani nemluvě. Od května letošního roku musí proto obce udělit souhlas s výplatou doplatku, což bylo motivováno snahou zákonodárců o zabránění vzniku ubytoven, které by nesplnily přísnější hygienické standardy. Některá města takto postupovala – a vznikla panika: stát si neví rady, stanovisko obce prý není závazné! 

Musím v této souvislosti upozornit na dvě skutečnosti. Prvou je fakt, že z rozdílné výše normativní úrovně příspěvku na bydlení mezi bydlením ve vlastním nebo družstevním bytě a v přiměřeném bytě nájemním vyplývá, že domácnosti v nájemních bytech dostávají měsíčně o 14 až 140 korun více na každý metr čtvereční svého bytu, než lidé, kteří bydlí ve vlastním! Ti samozřejmě musí uhradit veškeré běžné náklady i náklady na stavební opravy bytu a domu. Dodávám, že tento normativ, který je v celém státě jednotný, je stanoven správně. Nevidím proto žádný důvod, aby se jakákoliv další dávka pomoci ve hmotné nouzi nazývala dávkou na bydlení. Opakuji důrazně, že příspěvek na zajištění bydlení postačuje! 

V loňském roce činila průměrná výše měsíčního příspěvku na bydlení 3200 korun, doplatek na bydlení byl ještě o 400 korun vyšší! S ohledem na to, co jsem uvedl výše, a co potvrzuji s odvoláním na údaje z domácností bytových družstev a společenství vlastníků bytů, slouží tzv. doplatek na bydlení, tedy 3600 korun měsíčně, jako zisk majitelům ubytoven. Nic podstatného na tom nezmění ani úprava, že se od letošního roku doplatek přiznává na místnost, nikoliv na počet lidí, kteří v ní bydlí. 

Navrhuji proto, aby obcím bylo svěřeno právo, aby určily výši místně obvyklého nájemného, od které by se odvíjela i výše příspěvku. Takový výklad bych očekával od orgánů státu. Není nač čekat.

Autor: 
František BENEŠ, stínový ministr KSČM pro resort místního rozvoje
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM