J. Klán: Falzifikace dějin?

21. 5. 2015

S výročím konce druhé světové války se v naší zemi objevilo několik pokusů o jistou falzifikaci dějin. Neustále se probírá, kdo nás vlastně osvobodil, zda to byla armáda Sovětského svazu, nebo armáda USA. V některých případech se dokonce vyskytuje i tvrzení, že nás osvobodili vlasovci. Musíme si říci, že jakýkoli jiný výklad, než ho udávají samotné dějiny, je špatný a pro budoucnost velice nebezpečný. Tvrzení, že vítězové píší dějiny, je sice pravdivé, ale musí to být psaní objektivní. Co je tedy v současné době falzifikace dějin?

Falzifikací dějin je například tvrzení publicisty Tomáše Klvani, že sovětská vojska nás v roce 1945 nepřijela osvobodit, ale okupovat. To samé by se ale dalo říci i o armádě USA. Nicméně si tento člověk vůbec neuvědomuje, co vlastně říká. Osvobodily nás totiž obě dvě armády a ty ke konci roku 1945 z našeho území odešly. Proč se tedy pan Klvaňa takto účelově a nebezpečně snaží měnit dějiny? 

Řekněme si, co nás vlastně spojuje se Sovětskou armádou a jejími vojáky. Jsou to právě velké oběti, která tato armáda přinesla na záchranu lidské civilizace. Je zde potřeba zdůraznit, že na našem území při osvobozovacích akcích padlo přes 140 000 sovětských vojáků a téměř půl milionu jich bylo zraněno. 

V nedávných dnech řekla polská velvyslankyně v Rusku u příležitosti oslav konce nejhorší války v dějinách lidstva, že ti mrtví nás spojují. S tím souhlasím. Jsou to ony oběti, které položily své životy za záchranu národů a celého lidstva. Nicméně nesmíme zapomínat i na padlé ze strany armády USA. I když se ztrátami Sovětského svazu to nelze srovnávat, ale i oni přinesli své oběti. Tehdy všichni Spojenci, kam patřil SSSR, USA a Velká Británie, bojovali proti nacismu, který byl zhoubou lidstva. 

Jak je tedy možné, že se v současné době falzifikují dějiny? Na tomto místě použiji tvrzení, se kterým přišel britský spisovatel Aldous Huxley ve své knize Konec civilizace. V této knize výše zmíněný autor říká, že v budoucnosti dojde k zániku civilizace, protože lidé budou mít kolem sebe takové nepřeberné množství informací, že ve finále nebudou vědět, která informace je pravdivá. 

V současné době informační společnosti je to o to horší, když se na vás ze všech stran chrlí informace a dost často se jedná o informace falešné nebo více či méně zkreslené. Člověk pak musí zprávy filtrovat. Nicméně mladá »počítačová« generace často filtrovat neumí a věří tomu, co se kde napíše. Dost často věří i různým konspiračním teoriím. 

Na druhé straně k nepřebernému množství přibývá i fenomén »velkého bratra«, který ve svém románu 1984 nastínil George Orwell. Máme zde tedy dva nástroje na falzifikaci dějin: nepřeberné množství informací a k tomu vás na každém kroku někdo kontroluje, vidí, sleduje. Toho všeho lze využít ke zkreslení a jinému výkladu dějin, než jak je psala sama historie. Může se poté stát, že až generace, která zažila válečné hrůzy, odejde, se přepíší dějiny tak, že vlastně válka byl jen malá a agresorem byl někdo jiný. To je velice nebezpečné pro budoucnost lidstva, protože v éře jaderných, biologických a chemických zbraní by to zcela jistě znamenalo zánik civilizace nebo zničení planety. 

Právě z těchto důvodů je nutné historii vykládat objektivně, jasně říkat, kdo válku rozpoutal a kdo ji vyhrál, kolik stála lidského utrpení a obětí a zejména poukazovat na to, jak snadné je dospět k nové válce. Na tomto místě je nutné připomenout, že válečné hrůzy způsobují krize, krize ekonomické, bankovní, sociální. Finanční krizi z roku 2008 lidstvo překonalo bez válečných hrůz, ale neznamená to, že by v budoucnu nějaká válka být nemohla. 

Vysoká akumulace kapitálu v rukou úzké skupiny nejbohatších lidí na světě rovněž nevěstí nic dobrého, a to zejména ve smyslu, že takto bohatí lidé mohou opět falšovat dějiny, vykládat si je ve svůj prospěch. Poté je už jen krůček k nástupu nových systémů, které mohou rozpoutat válku. Ostatně podobně tomu bylo ve 30. letech dvacátého století. Historie nás varuje před falzifikací dějin jako Damoklův meč. Pokud se lidstvo nepoučí ze své historie, tak ji bude nuceno prožívat znova a v ještě hrůznější podobě.

Autor: 
Jan KLÁN, poslanec (KSČM)
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM