J. Klán: Současná vlna dekonverze

21. 8. 2015

Pro čtenáře, kteří nejsou znalí základních pojmů sociologie, je nutné vysvětlit, co vlastně slovo dekonverze znamená a kde se objevilo. Tímto slovem označuje francouzský sociolog Manuel Castel proces současné postindustriální společnosti, kdy se v důsledků rychlých změn nevytváří dostatečná pracovní místa pro všechny lidi.

Začínají tedy chybět pracovní místa, která by jedinci zaručovala poměrně stálý slušný příjem a také jasně definovaný společenský status. Právě v důsledku globalizace se začínají stále více vynořovat lidé, kteří pracují na tzv. prekérních (podřadných) pozicích. Podle všeho bude ještě hůře. 

Když se teorie dekonverze v polovině devadesátých let 20. století poprvé objevila, tak nikdo řádně netušil, kam naše společnost dospěje. Globální kapitál se snaží v rámci zeštíhlování firem ušetřit pracovní místa. V tomto případě propouští, nebo v lepším případě vytváří podřadné pozice, kam přesouvá své zaměstnance. Jedná se o vznik pracovních pozic doplňovatelů zboží v supermarketech, kde stále více pracují vzdělaní mladí lidé, ale bohužel nedokážou najít patřičnou pracovní pozici. Tvrzení mnoha lidí, že každý, kdo chce, tak si práci najde, je dvousečnou zbraní. Ano, člověk může skutečně najít práci, ale otázkou je, jak bude ohodnocena. Člověk, který je v současné »vzdělanostně zadlužené« společnosti poměrně vzdělaný, tak má problém najít zaměstnání a často končí na prekérních pozicích. Za tento jev může rovněž systém vzdělání, kdy jsme na bedra vysokoškoláků často přenesli věci, které kdysi bez problémů zvládal středoškolák. Právě proto vznikají pracovní pozice, na které »téměř« nikdo nechce. Tím dochází k úpadku vzdělávání. 

Společně s jevem vzdělanostní společnosti a s problémem dekonverze souvisí i nástup informační společnosti a automatizace. Představme si, že ještě v 19. století zaměstnanci kapitalistů často rozbíjeli stroje, které jim »kradly« jejich práci. V současné době se jedná o nástup počítačů a velké automatizace. Nejvíce se tento jev projevil v zemědělství. Ještě před více jak půl stoletím pole brázdilo mnoho traktorů nebo kombajnů. Dnes stačí »pár« ohromných monster, kde sedí sotva jeden člověk a stroj vše dělá sám. Jenže co se zbytkem lidí, kteří byli takto zaměstnáváni před mnoha lety? Budou opět lidé rozbíjet techniku, která jim do značné míry usnadňuje a zjednodušuje život, nebo snad nadnárodní kapitál zasáhne do prekérních pracovních míst a začne je mnohem lépe odměňovat? 

Člověk je tvor, který se snaží si život co nejvíce usnadnit. Právě proto vynalezl stroje, které mu to umožňují. Nicméně nečekal, že mu stroje začnou ve velkém měřítku brát práci. Z tohoto důvodu vytvořil i jiné koncepty pracovních míst, jako například práci v domácích a sociálních službách, mnoho pokladních v supermarketech, zaměstnanců služeb nebo v neposlední řadě manažerské pozice. Právě ohromný nárůst manažerských pozic, které jsou astronomicky ohodnocovány, je v ostrém kontrastu například s pokladní nebo skladníkem. Přece jen poslední dva zmínění odvedou mnohem více práce nebo minimálně stejně. Tak proč by měl manažer brát i desetkrát více než pokladní? Zde je vidět klasický příklad rozevírání sociálních nůžek, které se mají přivírat, ne stále více rozevírat. 

Nacházíme se v nové vlně dekonverze. Pokud se tento stav nebude řešit, tak se může jednat i o vlnu poslední.

Autor: 
Jan KLÁN, poslanec (KSČM)
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM