J. Klán: Úpadek skromnosti

20. 7. 2015

V měsíci dubnu bylo uskutečněno sociologické šetření společnosti CVVM, které se týkalo uspořádání společnosti a sociální soudržnosti v České republice. Výzkum zjišťoval následující věci: současné společenské uspořádání, hodnocení charakteristik naší současné společnosti, míru závisti a solidarity a co by si měly děti osvojit za hodnoty. Z výzkumu vyšlo mnoho zajímavých dat. Pojďme si výsledky výzkumu rozebrat podrobněji.

Hned první otázka, která se týkala současného společenského uspořádání, přinesla velice zajímavé výsledky. Téměř polovina dotázaných respondentů (40 procent) soudí, že se v naší společnosti dá dobře domluvit s většinou lidí. Zároveň však připouští, že v naší společnosti existuje nižší vrstva a také elita, která je odtržena od reality většiny obyvatel. To znamená, že většina respondentů soudí, že se v české společnosti vyskytují tzv. střední vrstvy. Právě na tyto vrstvy je přenášena největší daňová zátěž státu a tím se často stává, že lidé, kteří se řadí mezi střední vrstvy, se propadají do vrstev nižších a vznikají tzv. under class. Mezi elitu je nikdo nevystřelí, ale mnohem rychleji padají dolů. Na druhém místě se umístil názor, že se v naší společnosti vyskytují vyšší, střední a nižší vrstvy (28 procent). Tento názor je spojován s typem nerovnosti, který lze měřit – ať už se jedná o majetek, příjem, životní úroveň. Poměrně hodně respondentů se přiklání k názoru, že v naší společnosti existují jen dvě skupiny lidí – ti obyčejní a nepočetná úzká skupina elity (23 procent). Pouze sedm procent dotázaných se přiklonilo k tomu, že ve společnosti neexistují žádné hradby. Ve srovnání s rokem 2013 došlo u výroku, zda je společnost dělena na »my a oni« k propadu o osm procent a výzkumníci to vysvětlují lepší ekonomickou situací. 

Poměrně pozoruhodné zjištění nastalo u otázky, která zjišťovala, jaké vlastnosti by si měly děti osvojit. Dramaticky došlo k poklesu u odpovědí skromnost a šetrnost. Ještě v roce 2004 byly tyto hodnoty na prvních příčkách. Nyní došlo k propadu na místa poslední. Na prvních příčkách jsou vystřídány hesly současného kapitalismu. Tedy hesly, která jsou spojována s prosazováním vlastních zájmů. Jednalo se zejména o soutěživost, dravost, snahu se prosadit. Jasně se ukazuje, že se naše společnost za více než deset let změnila k tvrdě individualizované společnosti. Tím se dostala do pasti kapitalismu, který nebere ohledy na druhé a zapomíná se i na skromnost. Za oněch více než deset let došlo ke značnému nárůstu konzumu, který je spojen s individualismem. 

Pokud to takhle půjde dál, můžeme se dostat do slepé uličky, kdy kvůli rivalitě budeme mít ve společnosti samé sobce a bude docházet k ještě větší polarizaci společnosti a vytváření pracující chudoby, která se v našich podmínkách již vyskytuje. Skromnost a nesobeckost jsou přeci lidskými vlastnostmi, které mají být na prvním místě. Kapitalistická společnost však tyto hodnoty záměrně odsouvá do pozadí, protože by pravděpodobně narušily jeho plány na značnou individualizaci společnosti. Jak je proces individualizace nastartován, tak dochází i k jevu žití na dluh, který rovněž vyhovuje globálním hráčům – USA, banky, nadnárodní společnosti. Toto vše se prolíná i do života celé naší společnosti, která zapomíná na základní lidské hodnoty. Poslední otázkou, kterou je potřeba zde zmínit, byla »myslíte si, že v naší společnosti převládá…?« Ve výsledcích bylo zjištěno, že odpovědi, kdy něco nepřevládá, do značné míry korelují s individualismem. Například rozhodně nepřevládá důvěra mezi lidmi – celých sedmdesát procent odpovědělo, že nepřevládá, a lze si to vysvětlit právě onou dravostí, kdy se každý snaží na někom něco získat, něco urvat, vylézt po druhém výše atd. Podobného výsledku dosáhly i společně sdílené mravní hodnoty – 68 procent odpovědělo, že nepřevládají. Jedná se o poměrně dramatické nárůsty za posledních deset let. 

Z naší společnosti se tak začíná vytrácet skromnost, šetrnost, nesobeckost. Toto vše doléhá nejen na společnost samotnou, ale zejména na mladou generaci, která vyrůstá po roce 1989 v dravém kapitalismu. Právě ona je nositelem hodnot dravosti a bohužel je k tomu i vychovávána. Člověk by si měl uvědomit, že existují i lidské hodnoty, a ne pouze hodnoty spojené se současným kapitalistickým systémem, který staví na soutěživosti a neohleduplnosti, ať už vůči druhým lidem, nebo přírodě.

Autor: 
Jan KLÁN, poslanec (KSČM)
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM