J. Maštálka: Za násilí proti migrantům může NDR?

8. 9. 2015

Násilnosti na východě Německa, provázející odpor některých obyvatel proti přijímání migrantů, byly a jsou organizovány i realizovány přívrženci krajní pravice. Vzhledem k tomu, že jde právě o země bývalé Německé demokratické republiky, lze se dovídat z našich, německých, ale třeba i polských médií, že za východoněmecký neonacismus může právě bývalá NDR, její model socialismu. Je to nesmysl, ale přeneseně NDR za výše uvedený trend opravdu »může«: tím, že zanikla, či spíše byla zlikvidována.

Pseudoargument, že někdejší socialismus v NDR jako takový připravil půdu současnému šovinismu a rasismu, může snad posilovat názorovou úroveň těch, kdo tomu čtvrt století od zániku NDR prostě věří, aniž by se zajímali o podstatu celého problému. Podle mne existují tři zásadní faktory, ovlivňující v tomto ohledu zvláštním způsobem politické klima v nových spolkových zemích. Za prvé, je očividné, že struktura obyvatelstva těchto zemí byla v důsledku sjednocení Německa deformována v důsledku průmyslových a sociálních propadů. Obrovská deindustrializace východního Německa vedla k tomu, že mnoho především mladých a vzdělaných lidí se odtud prostě odstěhovalo; tedy těch, kdo by se mohli výrazněji antifašisticky a antirasisticky angažovat. V důsledku trvalé sociální deprivace vzhlíží mnoho z těch, kteří na východě Německa žijí, k pravicově extrémním, tedy jednoduchým a rázným řešením. 

Je faktem, že regiony jako Saské Švýcarsko, části Duryňska nebo Meklenburska-Předpomořanska platí už delší dobu za bašty neonacistických struktur, které obsahují jak ozbrojené militanty, tak třeba »řádné« členy obecních zastupitelstev. V samotném Německu není zdaleka ojedinělý názor, že zbytnění těchto struktur má hodně společného s činností německých tajných služeb a policie. Zatímco antifašistické demonstrace jsou například v Sasku pravidelně kriminalizovány všemi možnými prostředky zemským ministerstvem vnitra, vůči neonacistům je státní moc nápadně zdrženlivá. Výrazné je to zejména v případě tajných služeb. Jak bylo zjištěno, jen ve spolkové zemi Duryňsko (Thüringen) bylo ještě nedávno na dvacet procent organizovaných neonacistů informátory tajných služeb, a to nikoli proto, aby tajné služby za jejich pomoci neonacistické struktury rozbíjely. Ukázalo se totiž, že východoněmecké neonacistické struktury by bez své pozoruhodné spolupráce v první řadě s Úřadem pro ochranu ústavy zdaleka nemohly být tak silné a že peníze takto získávané od tajných služeb zvýšily akceschopnost a militantnost krajní pravice. 

Tím třetím faktorem je skutečnost, že oproti starým spolkovým zemím, kam už do počátku šedesátých let směřovali tzv. gastarbajtři i se svými rodinami (zejména z Turecka a Jugoslávie), byly východoněmecké země monoetnické. A v takových zemích je akceptování nepřátelství vůči cizincům - s pozadím, které jsem naznačil výše - snadnější, zvláště když migrační vlna je tak masivní, jako je tomu dnes. 

Leč hlavně a v první řadě je třeba se ptát: co a kdo vyhání uprchlíky z jejich domovů? Kdo a čí politika stojí v pozadí celé té obrovské tragédie? Reakce na migranty, ať už u nás, v Německu nebo Maďarsku, je totiž až druhotným problémem.

Autor: 
Jiří MAŠTÁLKA, poslanec Evropského parlamentu za KSČM
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM