Josef Skála: Globální symbol bezpráví

30. 6. 2018

Ta slova užil americký portál Reprieve U. S. V dokumentaci na téma věznice Guantánamo. Leží na kubánském území. Jenže na vojenské základně USA, která je okupuje „právem silnějšího“. „Mučení, útrap a nesvobody na dobu neurčitou“ – píše americký portál - si tu od roku 2002 užilo 780 lidských bytostí. Basa jako řemen podle něj drží hned sedmero rekordů. Amerika si nedá za rámeček ani jeden.

Prvým je perverzní „outsourcing“. Plných 86 procent těch, kdo skončili za tímto katrem, sem totiž nedodal žádný Rambo nasazující kůži v ledovém Hindúkuši. Nakoupili je američtí „inkousti“ s kufry dolarů. Pět tisíc „na prkno“ platí i za „udání“ tuctově „podezřelého“. Afghánec nebo Pákistánec, pokud se nenarodil do bavlnky, se na ně jinak lopotí klidně i sedm let. Terno, o němž se mu nesnilo, brnká na nejnižší pudy. Tím snáz to do spárů „justice“, rozvalené na cizím teritoriu, zahání i spousty nevinných nešťastníků.

Když do Guantánama přivlekli prvé z nich, Bush podepsal glejt zbavující je i práv,  garantovaných mezinárodními konvencemi. Pak jej však žaloval Clive Stafford Smith a spolu s ním i další dva právníci. Tahanice před americkým Nejvyšším soudem nebraly konce. Smith a jeho kolegové si však nakonec vynutili i přístup na Guantánamo. A jen oni sami dosáhli propuštění 80 vězněných. Trest smrti hrozil i jim. Tak jako těm, komu vrátily svobodu až intervence jiných kurážných advokátů.  

Poprava číhala i na patnáct těch, jimž ještě nebylo ani patnáct. Mohamedu El Gharanimu  třískali hlavou o podlahu. Jizvy po cigaretách, típaných na jeho kůži má dodnes. Tehdy mu bylo pouhých čtrnáct. „Justice“, co má tak nečisté ruce, dopadla žalostně. Až k žalobě, vyhovující právním normám aspoň formálně, to dotáhla v jediném procentu případů. Čtyři z těch osmi kauz – tedy celou polovinu – však zrušil odvolací soud. Víc bylo těch, kdo na Guantánamu zemřeli. Potkalo jich to už devět. Ve středním i mladším věku, aniž se dočkali  soudního řízení.  

„Globální symbol bezpráví“ vrší kolosální skandál. 730 těch, kdo v něm trpěli řadu let, musel s ostudou propustit. 41 jich za ostnatými dráty trčí dodnes. Část z nich se ne a ne dočkat soudního procesu. Zbytek se zase ne a ne dočkat propuštění, ač ten verdikt už padl. „Děsivému mučení byli přitom vystaveni i mnozí z nich.“ Svědčí Reprieve U. S., portál špičkových amerických právníků.

Bezpráví, páchané na ukradeném území, zjevuje i jiný skandál. „41 vězňů Guantánama stojí americké daňové poplatníky 445 miliónů dolarů ročně. Tedy 29.000 dolarů na vězně a den.“ V přepočtu na české koruny přes půl miliónu. Dluh, který za Ameriku platí okolní svět, bují i z podobných „tunelů“. Trumfují i „výtoč“ českých „penězovodů“.    

Výsměch všemu, o čem je právo doopravdy, se vleče už šestnáct let. Místodržící Velkého bratra mlčí jako hrob. Funí v dostizích „spojenecké vděčnosti“. Donekonečna jim to nevydrží.  My, komunisté, se politikou, lemovanou podobnými zvrhlostmi, ušpinit nesmíme.

Autor: 
Josef Skála
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM