Kajnar aneb lidskost především

29. 11. 2019

Starci a stařeny, se kterými nestojí za to jednat slušně. To je názor muže, jenž chce být hejtmanem Moravskoslezského kraje. Byl již primátorem Ostravy a velká sláva to nebyla. ČSSD má evidentně smůlu s výběrem svých kádrů. Otázka zní, proč pohrdá Kajnar seniory. I sám jednou zestárne. To pak přestane být hitem Stodolní ulice a nastanou zcela jiné starosti. Děti své rodiče do domova Slunečnice neodložily, ale musí ve většině případů pracovat a mají tedy oprávněný pocit, že domov seniorů poskytne jejich blízkým adekvátní péči. Nepožadují žádnou noblesu dle Špačka, ale citlivý přístup. Ten, kdo nemá úctu k jinému člověku, sám není hoden jména člověk. Běhá mi mráz po zádech z názoru kandidáta na hejtmana. Je mi líto těch, kteří se s jeho jednáním a názory potkávají a potkávat budou. Práce v domovech seniorů je těžká, nedostatečně ohodnocená, ale ani to nedává právo ubližovat. Kajnarovy výroky si zasluhují odsouzení. Rozhodně si jej nedovedu představit na postu, kam ho údajně ČSSD nominovala. Tomuto pánovi zcela chybí elementární slušnost k těm, kteří po celý život pracovali. A věřte, že na Ostravsku byla práce vždy těžká a tvrdá. Kajnar se svým vyjádřením dotýká všech. Každý může onemocnět a zestárnout. Odejít nemusí ministryně Maláčová, k čemuž ji vyzval, ale on sám by měl zvážit, zda je hoden kandidatury na hejtmana. Domov seniorů Slunečnice je zřejmě problém, který musí být urychleně řešen.