M. Halíková: Na zákonu o sociálním bydlení se vláda neshodla

14. 3. 2017

Za pět minut dvanáct, nebo pět minut po dvanácté? Návrh zákona o sociálním bydlení prošel vládou až v březnu, a tak není vůbec jisté, zda se do konce volebního období sněmovny vůbec stihne projednat. Vládní strany se na něm totiž neshodly.

ČSSD a KDU-ČSL přehlasovaly ANO, takže očekávám spory o podobu zákona mezi koaličními politiky i ve sněmovně. Na konferencích a seminářích, kterých se uskutečnilo v období dlouhé přípravy zákona několik a jichž jsem se zúčastnila, padaly námitky zejména ze strany ministerstva pro místní rozvoj. Řídí ho Karla Šlechtová z ANO a stále opakovala a opakuje, že skupiny osob spadající pod tento zákon by se měly zúžit. KSČM by naopak přivítala širší zákon, nazvala bych ho zákonem o dostupném bydlení.

Ten by opravdu mohl pomoci, aby se předcházelo bytové nouzi zejména osamělých seniorů, matek či otců samoživitelů a jiných zranitelných osob, jak je teď nazývá vládní předloha. Při přípravě zákona Svaz měst a obcí a představitelé samosprávy nesouhlasili s původním návrhem na povinné zapojení obcí do systému sociálního bydlení. A to především proto, že nebyla vyjasněna otázka dotací státu na výstavbu, rekonstrukci a provoz takového bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí sáhlo po „kompromisu“ čili že se obce budou přihlašovat dobrovolně, jinak se o naplnění zákona bude starat státní instituce. Jenže podmínky, především výše finanční podpory z veřejných zdrojů, stále nejsou vyjednány. Jak by dopadlo znění příslušného vládního nařízení při nechuti ANO podporovat navržený systém sociálního bydlení? Dobrovolné zapojení obcí je za této situace spíše iluzorní, zvláště když by se po nich opět požadovalo dost papírování včetně například plánu sociálního bydlení.

Trpké plody překotné privatizace bytového fondu měst a obcí v devadesátých letech minulého století budeme sklízet ještě hodně dlouho. Řada pravicových radnic nepřipouštěla, že vůbec bude potřebovat sociální byty, protože tehdy razila heslo, že každý se má postarat sám o sebe. Ale to často nedovedou ani lidé poctivě pracující, jenže za nízké mzdy v ČR. Vypadá to, že bude naopak přibývat například chudých osamělých seniorek. Jak vysoké či spíše nízké budou jejich důchody, když už nyní ve srovnání s muži berou průměrně o 22,5% menší mzdu.

Procenta lidé moc nevnímají, ovšem znamená to, že ženy berou v průměru o sedm tisíc korun měsíčně méně! I když marné hledání shody mezi MPSV a MMR vyústilo v návrh zákona s mnoha otazníky, KSČM nebude bránit jeho projednávání a bude se snažit, aby se dostal do závěrečného hlasování. Budeme požadovat vyjasnění otázek financování sociálního bydlení pro obce, které se zapojí do systému, ceny za výkup bytů od soukromých majitelů či zabránění kšeftu s chudobou, který se již přesouvá z ubytoven do nákupu bytů v chudých lokalitách bez pracovních příležitostí různými spekulanty.

KSČM bude v nadcházejících volbách usilovat o co nejlepší volební výsledek i proto, aby mohla prosadit zákon o dostupném bydlení a udělala se přítrž nechutné tahanici ANO a ČSSD o to, které chudé občany podpořit v tom, aby měli střechu nad hlavou.

Autor: 
Milada HALÍKOVÁ, předsedkyně sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj (za KSČM)
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM