Marta Semelová: Rychlost rozhodnutí o odvolání Marcela Chládka mne překvapila

30. 5. 2015

Po roce a čtvrt odchází další ministr školství. Marcel Chládek (ČSSD) patřil bezesporu mezi ty nejaktivnější a nejpracovitější. Prosadil mnohé z svých záměrů, řadu dalších změn měl v plánu. Ne s každou lze pochopitelně souhlasit, mnohé nápady jsou diskutabilní, avšak celkově musím říci, že se snažil napravovat chyby svých předchůdců, posouvat školství dopředu a zvýšit kvalitu vzdělávání.

Připravil školský zákon, který zavádí jednotné závěrečné zkoušky v oborech středního vzdělání s výučním listem, jistotu zaměstnání pro ředitele škol, jimž končí funkční období, zákaz automatů se sladkostmi na školách a mnohé další úpravy. Při jeho projednávání se ostře postavil proti návrhům pravice zavést na druhém stupni základních škol domácí vzdělávání. 

K jeho zásluhám určitě patří i to, že vyjednal navýšení financí pro školství, které následně rozdělil na platy učitelů a školní pomůcky, či vytvoření zdrojů pro rozšiřování kapacit mateřských škol. Na početných jednáních dokázal dojít ke shodě s reprezentací vysokých škol na podobě novely vysokoškolského zákona, která je nyní projednávána ve sněmovně. V připomínkovém řízení je i další novela školského zákona, která má, mimo jiné, zavést jednotné přijímací zkoušky na střední školy, povinnou maturitní zkoušku z matematiky či povinný poslední ročník mateřské školy. Předškolní vzdělávání má nesporný význam pro další vzdělávací dráhu a srovnání sociálně kulturních rozdílů mezi dětmi, proto zavedení povinného posledního ročníku mateřské školy má naši podporu, je však pochopitelně nutné vytvořit k tomu nejdříve podmínky. Pokud jde o jednotné přijímací zkoušky na střední školy, přistoupila k nim už řada krajů a na jejich potřebě se shoduje i většina ředitelů škol. Podmínky jejich konání a stanovení hranice pro přijímání uchazečů by mělo určit ministerstvo školství, tak jak bylo původním záměrem. Pokud stanovení nepodkročitelné laťky pro přijetí zůstane v rukou ředitelů, jak je nově navrhováno, ztrácí to význam, neboť snaha o naplnění školy bez ohledu na studijní předpoklady uchazečů by dostala přednost. Vždyť co student, to peníze pro školu. Změny proto musí jít ruku v ruce s reformou financování regionálního školství. I ta je nyní ve stadiu příprav a projednávání. 

Marcel Chládek vytvořil také pracovní skupinu složenou z odborníků z praxe pro přípravu kariérního systému učitelů. V této souvislosti musím poznamenat, že kariérní systém je určitě správná myšlenka, ale bez zvýšení platů učitelům to absolventy pedagogických fakult samo o sobě do školství nepřiláká. Oprávněně proto požadoval Chládek na jednání s ministrem financí Babišem o státním rozpočtu na příští rok navýšení peněz pro školství, aby mohl přidat učitelům i nepedagogickým pracovníkům. V případě, že by toho nedosáhl, pohrozil dokonce svou rezignací. Článek v „nezávislé“ Mladé frontě Dnes to „vyřešil“ za něho. Radost nad jeho odchodem už vyjádřila poslankyně Putnová (TOP 09) či Chládkův stálý kritik, předseda školského výboru Zlatuška (ANO). Vyhovuje to ale možná i jiným kruhům. Vzpomínám si na tvrdý odpor koaličních partnerů v momentě, kdy přišel na vládu s návrhem na omezení financování soukromých a církevních škol. 

Jak jsem uvedla na začátku, ne se vším, s čím ministr Chládek přicházel, lze souhlasit. Kritická jsem k jeho nápadu na tablety pro prvňáky, sdílím obavy speciálních pedagogů o budoucnost speciálních, respektive praktických škol, vnímám nespokojenost učitelů s nárůstem administrativy. To jsou určitě problematické náměty, které by měly být předmětem věcné a odborné diskuze a řešení. Toho už se však v čele rezortu ujme někdo jiný. 

Nebudu spekulovat o tom, jestli se článek v Mladé frontě Dnes zakládá na pravdě, nebo ne. Poměry na ministerstvu školství neznám a nemohu je tedy hodnotit. Avšak rychlost, s jakou je Marcel Chládek odvolán na základě novinového článku, mne poněkud překvapila. Je možné, že příště se tato „osvědčená“ zkušenost uplatní na jiném ministru či premiérovi. Doufám, že má premiér Sobotka v ruce i faktické důkazy, nikoli pouze tento novinový článek.

Autor: 
Marta Semelová, poslankyně PS PČR (KSČM)
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM