Nemocnice se musí připravit na nejhorší

2. 10. 2020

Hospitalizací kvůli covidu-19 v Česku výrazně přibylo. Pokud se v důsledku zavedení opatření v rámci nouzového stavu trend nezmění, čekají nemocnice velké potíže. Řada z nich se přitom už nyní potýká s nedostatkem  personálu. Prvořadým cílem proto musí nyní být zabránit zhroucení zdravotnického systému a tím i případnému tragickému scénáři pandemie. Pacientů na nemocničních lůžkách totiž hrozivě přibývá.

Aktuálně je kvůli covidu-19 v nemocnicích více než tisíc lidí! Přes 200 z nich je v těžkém stavu a vyžaduje vysoce specializovanou péči. Situace už některé nemocnice přiměla ke změnám v provozu i k omezení chodu části oddělení. Plánované zákroky se odkládaly už při první vlně nákazy na jaře a lůžka intenzivní péče byla vyhrazena právě pro těžké případy pacientů nakažených koronavirem. Kapacitu tedy sice zatím máme, ale bude vykoupena tím, že nebude poskytována plánovaná a třeba i z jara odložená péče. To ale může být pro některé pacienty nebezpečné. Které zákroky se budou odsouvat, závisí na posouzení v rámci dané nemocnice a k případům je nezbytné přistupovat individuálně. Velké obavy přitom vyvolává i vysoký počet nakažených zdravotníků. Aktuálně jich je přibližně 1700. Více než pracovníci z tzv. covidových jednotek, kteří pracují v ochranných oblecích, jsou v současnosti nákazou ohroženi lékaři a sestry z jiných oddělení a ambulancí, kde není možno takovou míru ochrany zajistit a neví se, kdo z pacientů je nakažený a kdo není. Je evidentní, že se během léta nepodařilo připravit na souběh covidu-19 a chřipky. Nemocnice sice mohou v případě nutnosti posílat do práce i ty zdravotníky, kteří byli v kontaktu s nakaženým člověkem. Takoví zaměstnanci mohou nadále pracovat za zpřísněných podmínek, musí například používat respirátor ffp2. Přesto však některé nemocnice už nyní z různých důvodů hlásí problémy s nedostatkem pracovních sil.

Na řadě míst se aktuálně nároky na personál zvyšují a hledají lidi také do odběrových středisek. Ministr Prymula chce personální situaci stabilizovat například povoláním mediků z nejvyšších studijních ročníků. Někde sázejí na dobrovolníky. Lze využít i další složky záchranného systému. V celé nahotě se ale ukazuje dlouhodobě neřešený problém českého zdravotnictví – nedostatek zdravotnických pracovníků především v akutní lůžkové péči a v některých regionech. Celkové podfinancování zdravotnictví, rozdíly mezi odměňováním ve státních a krajských zdravotnických zařízeních, problémy ve vzdělávání lékařů i nelékařů, odsouvání potřebných změn v kompetencích a organizaci práce stále čekají na skutečně kompetentního ministra zdravotnictví, který nebude jen hasit požáry, ale bude mít dostatečnou podporu pro systematická řešení a potřebné změny ve prospěch všech pacientů.

Autor: 
Soňa Marková, stínová ministryně zdravotnictví za KSČM