R. Číp: Co (ne)čekat od novely zákona o spotřebitelském úvěru?

23. 9. 2015

Do připomínkového řízení vstupuje v této době novela zákona o spotřebitelském úvěru. Co si můžeme slibovat od této dlouze očekávané a diskutované novely? V první řadě se dá říci, že by mělo jít o narovnání podmínek na trhu s úvěry.

Dnes existuje řada poskytovatelů a zprostředkovatelů úvěrů. Ti lepší, kteří dodržují všechny podmínky a pak také ti, které lze nazývat lichváři, kteří se přes drobné půjčky snaží dostat k majetku lidí, kterým půjčují. Proto toto zpřísnění podmínek a narovnání pravidel pro poskytovatele je jednoznačně prospěšné a podpory hodné, také bylo v minulosti navrhováno KSČM a dlouhodobě se jej snažíme prosazovat. 

V ČR je dnes téměř 60 tisíc subjektů, které mohou poskytovat půjčky, či je zprostředkovávat. Kolik jich skutečně tuto činnost vykonává je otázkou. Novela zákona by měla tento počet velmi značně snížit, neboť mimo jiné vyžaduje, aby měl tento poskytovatel 20 milionů Kč základního kapitálu, a na veškeré půjčování peněz bude dohlížet ČNB. Dále se má touto novelou zamezit společnostem, aby půjčovali již předluženým lidem, neboť zjištění jejich bonity bude jejich povinností, a jejím nesplněním může být spotřebitelem vznesena námitka neplatnosti. Tato námitka může v konečném stadiu způsobit, že dlužník je povinen vrátit pouze jistinu a nikoliv tedy úroky a případné další poplatky. Je zřejmé, že půjčovat bezúročné půjčky společnosti určitě chtít nebudou. Navíc od předlužených občanů se nejspíše nedočkají ani splacení oné jistiny. 

K dalším pozitivům by mělo patřit i omezení reklamy, respektive povinné nastavení bodů, které musí být zveřejněny. Informace o nutnosti zajištění úvěru například nemovitostí, RSPN, výpůjční úrokovou sazbu s rozlišením, zda jde o pevnou nebo pohyblivou úrokovou sazbu nebo její kombinaci, celkovou výši úvěru i celkovou částku, kterou spotřebitel za poskytnutý úvěr zaplatí a další podstatné údaje s tím, že tyto údaje musí být dostatečně zřetelné, takže nikoliv malým textem někde „pod čarou“. Zajímavé je i to, že by úvěrové společnosti přišly o možnost využívání telefonních linek se zvláštním tarifem. Běžná je dnes praxe, kdy žadatel o úvěr volá na čísla s cenou mnoha desítek korun za minutu bez toho, aby mu byla půjčka garantována. Ve finále se stává, že provoláte i tisíce korun a žádnou půjčku nedostanete. To považuji také za velmi podstatné, neboť úvěrová společnost má mít přiměřený výdělek z poskytnutých úvěrů, ale nikoliv z poskytování informací o úvěrech či z úvěrů neposkytnutých. 

Kritikové této novely upozorňují na její tvrdost a riziko, že se někteří poskytovatelé půjček přesunou do ilegality a budou úvěrovat klienty, kteří se přes svou špatnou finanční situaci nebudou moci jiným způsobem k penězům dostat. To se samozřejmě nedá vyloučit, ale od toho tu máme policii a soudy, aby s tímto protizákonným jednáním bojovali. Ve finále však předlužení občané, kteří takto jen oddalují svůj osobní krach, ve většině případů stejně jednou nebudou schopni ani takto splácet své závazky a poté na ně výše jejich dluhů dolehne s ještě tvrdším dopadem. Právě snadná dosažitelnost půjček v minulosti mnoha lidem velmi zkomplikovala život a připravila je mnohdy o střechu nad hlavou, rodiny a přátele. Lepé si něčeho upřít než v budoucnu nemít ani to, nač jsem si svou prací poctivě vydělal. Proto vítám tuto novelu a věřím, že než bude schválena, podaří se jí nastavit skutečně tak, aby byla ochranou občanů před různými podvodníky.

Autor: 
Ing. René Číp, poslanec Parlamentu ČR
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM