V. Šenkýř: O písmenu »K« v názvu KSČM

2. 6. 2015

V jednom z nedávných svých článků pan Mitrofanov se pokoušel dokázat, že KSČM není komunistickou stranou, ale jakousi »Kremelskou« a to pouhým jiným vysvětlením písmene »K« ve zkratce. Rozebíral při tom některé postoje českých komunistů ve srovnání s Komunistickou stranou Ruské federace.

Jistě, cílem komunistických a radikálně levicových stran je změna politického systému, ale reálná politika, způsob, jak k naplnění hlavního cíle dojít, je záležitostí jednotlivých stran. Jsou totiž svébytné a vycházejí z konkrétních podmínek dané země nebo lokality. Zkušenosti z poválečného období dokonce ukazují na to, že jediná cesta k sociálně spravedlivé společnosti uplatňovaná pod jistým tlakem vyvolala problémy. To by měl údajný »specialista na komunistické a radikálně levicové hnutí« a zároveň na Rusko, pan Mitrofanov, vědět. 

Jak KSČM, tak KSRF vychází tedy ze svých osobitých podmínek, ze situace, která je v jejich zemích, a ze svých vlastních tradic. Slovo »komunistická« neznamená automaticky rovnítko v postojích, a to nejen mezi těmi dvěma, ale i mezi dalšími radikálně levicovými stranami, které si ono slovo daly do názvu a které chtějí, aby jednou společnost žila v systému, jenž Karel Marx s Bedřichem Engelsem nazvali komunismus. Je to stejné jako u tzv. občanských, demokratických, národních, křesťanských, lidových a jiných stran, které si do názvů daly zmíněná slova, ale jež se řídí svými programovými cíli, podmínkami, momentální situací. Mohou to dokonce být cíle naprosto rozdílné, což nepřekáží tomu, aby se sdružovaly ve stejných nadnárodních společenstvích. Ale to vše jistě pan Mitrofanov také ví. Jemu jde o to obvinit KSČM z toho, že odmrštila komunistický program a stala se prodlouženou rukou putinovského Ruska, tedy stranou »Kremelskou«. 

Z článku je patrné, jak ho rozčiluje, že poslanci z řad KSČM zablokovali schválení Asociační dohody EU s Ukrajinou, kterou chápe jako definitivní odtržení této země od Ruska a tedy i jako ránu právě Moskvě. Komunisté svůj názor na onu dohodu vyjádřili jasně. Na rozdíl od pana Mitrofanova si umí představit důsledky jejího uplatnění pro unijní Evropu a tedy i na nás. Naproti tomu poslanci vládních a pravicových stran buď z důvodů svého politického zaslepení, anebo poslušni pokynů Bruselu jednajícího v zájmu USA její úskalí pominuli a i to, jaký balvan si všichni odsouhlasením dohody přivazujeme k nohám. 

Také pro Ukrajince, jak se bylo možné přesvědčit z vystoupení ukrajinského komunistického delegáta na nedávné Mezinárodní konferenci, nepůjde zatím o krok vpřed, ale o další problémy. Jen skupiny ukrajinských oligarchů na ní mohou vydělat. Touto dohodou se navíc otevírají dvířka nově nastupujícímu fašismu do Evropy, banderovským pohrobkům, kteří stáli za převratem na Majdamu. 

Pan Mitrofanov chce tedy ukázat KSČM jako stranu, která ztratila komunistické ideály (jako by mu na tom záleželo!) a přiklonila se k nedemokratickému putinovskému Rusku, stala se jeho prodlouženou rukou a ve svém důsledku ukázala, že už nemá nic společného s ideály komunismu. Pravdou je, a on to ví, že KSČM na rozdíl od militantních antirusistů, mezi něž pan Mitrofanov patří, se snaží o mírové řešení problémů, a to nejen toho ukrajinského, nebojí se nazvat věci pravými jmény, hovořit otevřeně o tom, co se před rokem stalo v Kyjevě a jmenovat ty, kteří za tamějšími událostmi stáli. KSČM si myslí, že obviňovat Rusko z vyvolání těchto a následných událostí je absurdní. Neřeší při tom vnitřní problémy Ruska, nenabízí ruským komunistům své pohledy a neudílí jim ani rady. A totéž očekává od nich. 

Na rozdíl od pana Mitrofanova je KSČM pro využití všech mírových možností k vyřešení situace na evropském východě. A to právě jemu a dalším z pravicového politického spektra na naší straně nejvíce vadí. Proto i jeho komentář. 

Autor: 
Václav ŠENKÝŘ, člen ÚV KSČM
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM