K. Konečná: Za co všechno může palmový olej?

26. 11. 2015

Přestože žijeme v moderní informační době, je až šokující, jak dlouho trvá, než se určitá témata dostanou do širšího povědomí. Není to tak dávno, kdy jsme se dozvěděli, že v délce asi 5 000 kilometrů na více než dvou milionech hektarů deštného pralesa hoří požár, který nemá v moderní historii lidstva obdoby. Zasažené území Indonésie přitom hoří už přes tři měsíce a má zcela katastrofální následky, a to nejen pro Indonésii, pro její přírodní bohatství a obyvatele, ale i pro celý svět.

Tyto požáry totiž za poslední tři týdny vypustily do atmosféry víc CO2, než zvládne Německo za celý rok. Jak velmi dlouho přitom trvalo, než jsme se o tom dozvěděli. Jak k tomu trefně poznamenává George Monbiot: „Často jsem uvažoval, jak budou média reagovat, až přijde ekologická apokalypsa. Představoval jsem si, jak se objeví stručné, senzační zprávy v televizních novinách neschopných vysvětlit, proč se tak děje a co s tím lze dělat. Pak by se moderátor obrátil na ekonomy s otázkou: „Co to udělá s cenami akcií?“, a přešlo by se ke sportu…

Co jsem ovšem nečekala, je úplné mlčení. Nyní jsme si tedy nuceni položit otázku, jak je možné, že se katastrofa takových rozměrů vůbec může udát. Pokud půjdeme pouze po povrchu, pak odpověď zní velmi nevinně – palmový olej. Koalice proti palmovému oleji vysvětluje: „Palmový olej, vyráběný z palmy olejnice guinejské pocházející ze západní Afriky, se v posledních třiceti letech stal jedním z nejpoužívanějších produktů rostlinné výroby. Je obsažen asi v polovině všech potravinářských výrobků (margaríny, tuky na smažení, majonézy, omáčky, bramborové hranolky, chipsy, sušenky, jemné pečivo, zmrzlina, čokoláda, ztužené rostlinné tuky, instantní polévky a mléka, cukrovinky, zmrzliny... obvykle je označen jen jako rostlinný olej), v kosmetice (šampony, krémy, pěny na holení a mýdlo – při jehož výrobě se spotřebuje téměř 10 % celkové světové produkce palmového oleje), v průmyslových mazivech a v biopalivech...

V souvislosti s obrovskou poptávkou je potřeba stále většího množství palmového oleje, tudíž i větších ploch pro plantáže. Vzhledem k tomu, že palmový olej se dá pěstovat pouze v pásmu tropických lesů, dochází k masivnímu odlesňování napříč Jižní Amerikou, Afrikou i Asií. Úbytek deštných tropických lesů narušuje klimatickou rovnováhu, přicházíme o celé ekosystémy, o vzácná zvířata i rostliny. Je narušována struktura půd i zdroje podzemních vod a v souvislosti s používáním hnojiv, pesticidů a herbicidů i jejich čistota.

Znečišťování na vlastní kůži pociťují místní obyvatelé, již jsou navíc vystavováni teroru velkých korporací, kterým v honbě za ziskem není nic svaté. Abychom si uvědomili šílenost celé situace, je třeba zdůraznit, že požár (respektive několik požárů) byl založen úmyslně. Děje se tak každý rok za účelem zvětšení plochy, na které je možné palmový olej pěstovat. Většinou požár pomůže zastavit období dešťů, ovšem letošní silný vítr způsobil, že situace je stále kritická. To vše jenom proto, že v Indonésii bují korupce, kterou značně přiživují nadnárodní korporace, které mají z palmového oleje značné zisky. Ty jsou však velmi draze vykoupeny zkázou, jíž trpí zejména místní obyvatelstvo, fauna a životní prostředí celé planety. To vše jenom proto, aby byla vytvořena, podle mnohých velmi nezdravá a škodlivá náhražka živočišných tuků, která je však velmi levná a společnosti, jako např. Nestlé, Pepsi, Heinz, Kraft toho využívají ke svému profitu.

Domnívám se, že je skutečně na čase, abychom se začali tímto problémem zabývat. Podle Koalice proti palmovému oleji je každou hodinu kvůli palmovým plantážím v Indonésii vykácen deštný prales o rozloze 300 fotbalových hřišť. Deštné pralesy přitom mají velmi léčivý vliv na životní prostředí, a pokud se jich zbavíme jenom proto, aby nadnárodní korporace měly větší zisky, pak prodáváme svoji budoucnost té nejnižší nabídce.

Autor: 
Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu za KSČM
Zdroj: 
Mediální úsek ÚV KSČM