Přístupy KSČM k problematice a příčinám migrace

26. 1. 2016

Přístupy KSČM k problematice a příčinám migrace (schválené 17. zasedáním ÚV KSČM dne 12. prosince 2015). KSČM na mimořádné schůzi Poslanecké sněmovny PČR dne 1. 10. 2015 požadovala, aby Poslanecká sněmovna vyslovila velké znepokojení nad tím, že se nepodařilo ani po zasedání předsedů vlád Visegrádské skupiny zabránit v evropských institucích rozhodnutí o kvótách, které deformují základní pilíře výstavby integrující se Evropy.

Dohoda, která byla učiněna v Praze a která byla v rámci předsednictví České republiky ve Visegrádské čtyřce uzavřena, nebyla dodržena jak ze strany Polska, tak zejména ze strany České republiky na následujícím jednání předsedů vlád po neúspěšném jednání ministrů vnitra zemí Evropské unie.

Návrh KSČM směřoval k tomu, aby Poslanecká sněmovna PČR požádala vládu, aby všemi dostupnými právními a diplomatickými prostředky zabránila uplatňování povinných kvót na přidělení migrantů do České republiky. Debata o kvótách je zástupná, zavádějící a samotné byrokratické rozhodování o nich je negativním precedentem pro rozhodování v EU.

KSČM požaduje, aby představitelé České republiky při jednání v orgánech Evropské unie trvali na plnění úkolů při ochraně vnější hranice podle Schengenské smlouvy a vláda pracovala na zajištění státní hranice České republiky, pokud selže ochrana vnějších hranic Evropské unie, a předložila Poslanecké sněmovně PČR zprávu o připravenosti systémů sociálních, zdravotních a školských na vstup nezjištěného množství osob bez znalosti českého jazyka a nezapojených do pojištění.

Požadujeme, aby vláda ČR na půdě mezinárodních institucí, zejména OSN, Evropské unie, OBSE, ale i NATO usilovala o řešení příčin vzniku migrační vlny a tedy přispěla k mírovému urovnání bojů v Sýrii, ale i v celé oblasti Blízkého a Středního východu včetně sporů v Severní Africe. KSČM považuje za zásadní, aby EU, a tedy i ČR, přijala odpovědnost za regulaci migrace a nepřenášela ji na okolní země sousedící s EU.

Evropská migrační a azylová politika nebyla stavěna na řešení úkolů spojených se současnou migrační krizí. Je přitom jasné, že problém vidí jinak země cílové, s vysokou ekonomickou úrovní, a jinak země, jejichž úroveň je až třetinová. KSČM je proto přesvědčena, že ČR by měla podporovat revizi společného evropského azylového systému EU v tom smyslu, aby země na vnější hranici EU nebyly nepřiměřeně vystaveny velkému počtu uprchlíků a současně, aby pronásledované osoby měly zajištěno bezpečí a poskytnutí mezinárodní ochrany nejlépe v té zemi EU, kde mají vazby důležité pro úspěšnou a rychlou integraci.

Podporujeme, aby ČR byla ochotná hledat bilaterálně i v rámci EU řešení směrem k efektivnímu poskytování mezinárodní ochrany pronásledovaným osobám, které povede k vyváženosti počtu přijímaných uprchlíků ve všech zemích EU s důrazem na respekt k jejich rodinným vazbám a se zachováním možnosti ovlivnit výběr a vyjádřit eventuálně nesouhlas s přemístěním. To předpokládá, že žádosti o azyl budou vyřizovány individuálně a spravedlivě, bez diskriminačních postupů, nikoliv jako nástroj represe.

KSČM považuje za zásadní zachovat ochranu individuálních lidských práv uprchlíků, dle čl. 31 Ženevské úmluvy. Uprchlíci jsou v ČR již při podání žádosti o azyl rutinně až na 120 dní vězněni ve speciálních detenčních zařízeních pro migranty, a to včetně rodin s dětmi, traumatizovaných osob a obětí mučení.

Problém je doba zadržení uprchlíků bez dokumentů. Je udělován záznam do speciální databáze, který jim až na několik let znemožňuje žádat o jakýkoli typ víza v ČR nebo jiné zemi EU. Evropská komise by měla aktivovat směrnici z roku 2001 „Dočasná ochrana“, která stále ještě není v platnosti.

Dle českého Zákona o azylu by měly být žádosti o mezinárodní ochranu roz¬hodovány do 90 dní. V praxi je však lhůta překračována několikanásobně. Žadatelům není během prvního roku, resp. šesti měsíců dle návrhu novely zákona od podání žádosti, umožněno pracovat. Dostávají se tak do ekono¬mické závislosti, která brání soběstačnému životu a integraci. Žadatelé také mají zcela minimální možnost učit se češtinu či se účastnit jiných vzdělá¬vacích aktivit.

Jsme přesvědčeni, že ČR by měla také akceptovat rodinné poměry migrantů a spojení práva dlouhodobého pobytu s možností žít se svými nejbližšími, přičemž toto právo by mělo být omezeno jen z velmi závažných důvodů, jako je např. ochrana před kriminalitou. Prověřování opravdovosti rodinných vztahů je pochopitelné, ale musí být prováděno citlivě a bez paušálního podezírání. Jsme přesvědčeni, že ČR též nesmí bránit slučování rodin z důvodů finančních či integračních, např. kvůli neznalosti jazyka.

ČR neplní své závazky v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce. Při vstupu do EU česká vláda slíbila poskytovat na rozvojovou spolupráci 0,33 % HDP do roku 2015. Dle odhadu za rok 2014 však dává třikrát méně. ČR by se měla také aktivně podílet na řešení hu¬manitárních krizí vyšším využitím možnosti přímého přesídlení uprchlí¬ků z ohrožených oblastí. Zatímco v uprchlických táborech v Sýrii a v sou¬sedních zemích žije přibližně 9 milionů uprchlíků, česká vláda k 9. 7. 2015 rozhodla přijmout v průběhu 2 let 400 uprchlíků ze zemí mimo EU a 1100 uprchlíků, kteří již jsou v EU.

Integrace imigrantů je dynamický proces vytváření vhodných systémových podmínek přijímající společnosti pro ekonomickou, společenskou, kulturní a politickou účast migrantů. Protismyslné jsou obstrukční administrativní překážky k legálnímu životu

v ČR ve snaze komplikovat migrantům usazení. Často je upřednostňována kontrola pobytová nad kontrolou dodržování zaměstnaneckých práv. Integrační politika musí řešit všechny migranty bez ohledu na jejich pobytový status.

V oblasti pracovního práva by měly mít stejné postavení jako občané ČR, ne být ve zvýšené míře vykořisťováni a zhoršovat tak podmínky na trhu práce pro ostatní. Naopak se věnovat regulaci snah zneužívat nejistou situaci migrantů v práci. KSČM poukazuje na to, že práci migrantů není možné chápat jako jakékoliv jiné zboží a hodnotit ji pouze z hlediska přínosu pro trh.

Migranti ze zemí mimo EU, kteří v ČR žijí a pracují, avšak nemají dosud trvalý pobyt, jsou povinni stejně jako občané ČR odvádět pojistné na sociální pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Ztratí-li zaměstnání, mohou ztratit povolení k pobytu, neboť neplní jeho účel, tj. nepracují. O dávky státní sociální podpory mohou žádat, pokud splní podmínku pobytu na území ČR. O dávky v systému pomoci v hmotné nouzi kromě mimořádné okamžité pomoci mohou žádat až po získání trvalého pobytu.

Důležitá je otázka začlenění migrantů do všech stupňů vzdělávacího systému. Hlavní překážkou začlenění migrantů do vzdělávacího systému je neznalost češtiny či nekompatibilita vzdělávacích systémů země původu a ČR. Na úrovni základního vzdělávání mají všichni migranti právo na bezplatnou přípravu pro začlenění se do výuky, která zahrnuje i český jazyk.

Další je problém, jak umožnit migrantům s dlouhodobým pobytem účast na správě věcí veřejných v obcích, ve kterých žijí. Podporuje pocit sounáležitosti se státem, společností, místními iniciativami a umožňuje aktivně ovlivňovat dění ve společnosti. Snižuje to riziko vzniku uzavřených ghett složených jen z komunit migrantů.

 

Náměty a doporučení pro KSČM:

• Požadovat od vlády ČR a jejím prostřednictvím od EU, aby světové velmoci se více podílely na řešení příčin migrační krize, kterou většina občanů ČR nezavinila. Břemeno nákladů na stabilizaci zemí původu a na pomoc utečencům v záchytných zemích by měly nést daleko více ony.

• Požadovat od EU odpovědnost za regulaci migrace na její území s kontrolou množství a složení přicházejících, při respektu k suverenitě členských států - v tomto duchu revidovat Dublinské nařízení a systém byrokratických kvót.

• Trvat na plnění úkolů EU při ochraně své vnější hranice podle Schengenské smlouvy, předcházet zločinnému převaděčství a obchodu s lidmi a posílit schopnost záchranných operací.

• Odmítat sklony ke xenofobnímu populismu, čelit nárůstu rasismu a zejména aktivně bránit jeho nezákonným projevům. Prosazovat solidaritu s oběťmi imperialistických agresí a intervencí.

• Zachovat a hájit ženevské konvence o právech uprchlíků. Podporovat taková opatření a zákony, které budou bránit individuální lidská práva uprchlíků a garantovat jejich důstojnost a jejich právo na azyl.

• Ti, co se rozhodli anebo rozhodnou u nás žít a pracovat, musí dodržovat naše zákony a pravidla, respektovat naše zvyklosti.

• Podporovat zrychlení a zefektivnění azylového řízení s lidmi, kteří už v EU jsou, tak, aby byly chráněny zájmy našeho státu a našich občanů.

 

• Dořešit statut lidí, kteří k nám nemíří, ale které nechce ani cílová země, a které není kam vracet.

 
• Požadovat zpracování komplexní, transparentní a sociálně spravedlivé migrační, imigrační a také integrační politiku ČR na celostátní, krajské i místní úrovni.

• Prosazovat zlepšení a zrychlení vymahatelnosti práva v oblasti migrace, zejména stabilizací personálního složení všech složek bezpečnostního systému a složek podílejících se na humanizaci migrace a integraci do společnosti.

• Diskutovat alternativní humánní přístup k migrační politice s ostatní levicí v Evropě, koordinovat své přístupy a budovat evropskou azylovou politiku zdola s respektem k potřebám sociálně nejslabších občanů zemí EU.

Autor: 
Mediální úsek ÚV KSČM