Arťom Korjagin

kandidát č. 3
30 let, Sociální Družstvo Střecha, člen družstva, provozní baru, KSČM, Praha

Naši poslanci se nenechají koupit globálním kapitálem.


  • Dostal jste se do TOP6 kandidátky KSČM – česká levice společně. Překvapilo vás to? Jak byste zhodnotil projekt České levice společně a když už jste dostali důvěru, čím konkrétně hodláte úspěchu tohoto projektu být nápomocni nejvíc? Jaká je vaše největší osobní deviza?

To, že jsem byl vybrán na kandidátku do EP, a hlavně tak vysoko, mě velmi příjemně překvapilo. Mám obrovské štěstí, že jsem se dostal do společnosti skvělých lidí, kteří v sobě mají obrovskou energii a chtějí dělat svou práci pořádně. Každý má občas slabší chvilky a potřebuje podpořit nebo poradit- a zde je to naprostá samozřejmost. To okřídlené přísloví, že v jednotě je síla, se tady stává realitou.
Já osobně jsem moc rád, že můžu přispět svými schopnostmi. Ať se jedná o zkušenosti z družstva, kde pracuji, jako je kolektivní rozhodování a tematizace otázek problematiky sociálního znevýhodnění spoluobčanů; dovednosti z obvodu Prahy 10, kde mám tu čest mít na starosti propagační činnost; či v neposlední řadě: zkušenost s kontaktními kampaněmi, které děláme s odborovou organizací v Amazonu.

  • Na co jste se v souvislosti s evropskou politikou zaměřoval/a nejvíc do vašeho zvolení na jedno z předních míst kandidátky? Jistě jste široké evropské politiky sledovali, takže co byste změnili, pokud byste na to po volbách v rámci frakce GUE/NGL měli dostatečnou sílu?

EU potřebuje velkou spoustu změn, momentálně se mému ideálu spolupracující Evropy ani neblíží. Největší problém vidím ve dvou spolu souvisejících věcech.
První je obrovská moc lobbistických skupin různých odvětví evropského kapitálu a jejich těsná spolupráce jak s evropskou komisí, tak s pravicovými europoslanci. Tato symbióza vytváří skvělé prostředí pro ty nejbohatší Evropany: ti takto mohou své bohatství a moc dále zvětšovat. Avšak přináší jen velmi málo prospěchu běžným občanům EU.

Druhým problémem je systém evropských dotací, který je obrovským mocenským nástrojem současné vládnoucí byrokratické elity. Obojí je potřeba co nejdříve vyměnit za takové mechanismy, které budou sloužit právě co největšímu počtu obyvatel Evropy.

  • Co nejvíce oceňujete na práci GUE/NGL a našich dosavadních europoslanců? Co vám naopak chybělo?

Na naší frakci i poslancích nejvíce oceňuji, že se nenechali koupit globálním kapitálem a aktivně bránili dalšímu prohlubování ekonomické globalizace. Také si vážím toho, že se nebáli vytahovat hlavní příčiny současných globálních problémů, jakými jsou např. agresivní vojenská politika, masový export zbraní do nebezpečných oblastí, ekonomické vykořisťování zemí třetího světa a dovoz levné pracovní síly. U našich europoslanců se mi pak líbilo, že když šlo o zájmy ČR, nebáli se nejen jít proti svým pravicovým protějškům, ale bez váhání oponovali i svým partnerům z frakce. Těm často chybí vhled do problémů zemí bývalého východního bloku a mají tendence trpět »dětskou nemocí levičáctví« typickou pro naše západní partnery. Co mi naopak chybělo, byla tvrdší a radikálnější antikapitalistická rétorika.

  • Co vás vlastně vedlo ke vstupu do KSČM/SDS/KSČ? Čím je podle vás »vaše« strana na české/evropské politické scéně specifická?

Vstup do KSČM pro mě byl vlastně velmi zásadní okamžik. Bylo to rozhodnutí přestat dělat nestranický aktivismus, který je sice atraktivní pro mé okolí a může být také velmi dobrodružný. Nepřináší však v podstatě žádné celospolečenské výsledky. Vstup do strany pro mě bylo vykročení z komfortní zóny, z mé sociální bubliny, a začátek aktivní práce, která je podle mého názoru velmi potřebná. Čím je podle mého KSČM tak výjimečná a specifická? Hlavně tím, že krom jasně popsaných levicových myšlenek také má obrovskou zkušenost z minulosti.

  • Která nejžhavější eurotémata současnosti považujete za nejaktuálnější/nejpotřebnější z hlediska řešení? Je to evropská legislativa jako taková? Či (a)sociální, ekonomické a obchodní normy, TTIP apod.? Nebo snad migrace či brexit? Palmový olej či jiná ekologická témata v době globálního oteplování a změn klimatu? Popřípadě jiné téma?

Nejdůležitější je co nejdříve začít s demokratizací EU, udělat vše proto, aby se od rozhodování odstřihli zástupci nadnárodního kapitálu a byrokratické třídy, která se nám v Bruselu zahnízdila.

  • Česká i evropská autentická levice prochází momentálně docela zásadní krizí. Co by podle vás měla udělat, aby z ní vzešla posílena s odpovídajícími preferencemi?

Musíme se přestat snažit léčit důsledky globálního kapitalismu a namísto toho je nutné aktivně pracovat na jeho překonání. Začít aktivně hledat cestu k současné pracující třídě. Právě pracující třída a její zásadní úloha v boji proti globálnímu kapitálu je to, kam bychom teď měli vrhnout veškerou svou teoretickou i praktickou činnost.

Doba, kdy »pracující« přitom znamenalo nevzdělaný dělník v továrně, se kterým lze komunikovat jedině prostřednictvím agitátorů na náměstí, je už dávno pryč. Třída se proměnila, ale nikam nezmizela a my si k ní musíme najít cestu svou poctivou a odpovědnou prací. Pokud se nám podaří získat důvěru pracujících a přicházet se stále radikálnějšími myšlenkami, pak máme šanci na úspěch.

To samé platí o vlastnických formách. Kolektivní vlastnictví musí přestat být dávno přežitým atavismem a stát se jedinou možností, jak rozšiřovat demokratické principy tam, kde teď chybí nejvíce. Zároveň by bylo fatální chybou redukovat vlastnictví kolektivní na vlastnictví státní. Musíme tento způsob spravování výrobních prostředků popisovat v celé jeho rozmanitosti od drobných spolkových prodejen a hospod, přes výrobní a spotřební družstva a obecní firmy, až po velké státní strategické podniky, které zajišťují maximální ekonomickou stabilitu.

Pokud se nám podaří tyto věci uchopit, pak opravdu máme obrovskou šanci posunout celou společnost ke spravedlivějšímu světu, k socialistické společnosti, kterou si všichni tolik přejeme.