Zadávání dotazů

Vážení spoluobčané,

prosíme vás, abyste své dotazy co nejvíce konkretizovali.

Odpověď na vaši otázku obdržíte zhruba do pěti pracovních dnů u složitějších dotazů může být lhůta pro odpověď delší. 

 

Děkujeme za pochopení.

Tým občanské poradny

Vaše dotazy

Předmět: Dědictví

Od: XY Datum vložení: 19. 4. 2018
Dotaz:

Dobrý den.

Chtěla bych poprosit o radu ohledně dědictví.

Zemřel otec mé známé (občan Ruské federace, neměl v ČR ani trvalý pobyt ani vízum), ale má v Praze byt a účet v bance. Jak probíhá dědické řízení? Závěť nebyla sepsána. Mají se obrátit k notáři v Praze nebo se záležitost řeší v zemi, kde měl otec občanství?

Dekuji.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

Hlavním rozhodným kritériem pro určení příslušnosti soudních orgánů k rozhodování o dědictví s mezinárodním prvkem je členský stát obvyklého pobytu zůstavitele v době jeho smrti. Jako podpůrné kritérium určující příslušnost se v případě, kdy se místo obvyklého pobytu zůstavitele v době smrti nenacházelo na území žádného členského státu EU, uplatní umístění majetku zůstavitele. Standardním rozhodným právem pro posouzení dědění jako celku je právo státu, v němž měl zůstavitel svůj obvyklý pobyt v době smrti. Bližší informace k danému tématu Vám na vyžádání poskytne Notářská komora.

S pozdravem

JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Invalidní důchod

Od: XY Datum vložení: 19. 4. 2018
Dotaz:

Dobý den.

Mám na Vás takový dotaz, jestli mohu požádat o částečný invalidní důchod, pokud jsem osobou zdravotně znevýhodněnou. Ambulantně se léčím u psychiatra, byl jsem 4 krát hospitalizován na psychiatrickém oddělení.

Docházím také do občanského sdružení, kde jsem byl na pracovní rehabilitaci u sociální firmy na pomocné zahradnické práce. Byl jsem potom zaměstnán na otevřeném trhu práce, ale nezvládal jsem to.

Moc se nedokáži orientovat ve svých možnostech.

Děkuji Vám předem za odpověď mého dotazu.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

O invalidní důchod může požádat každá osoba prostřednictvím Okresní správy sociálního zabezpečení. Problém je v tom, že nárok na invalidní důchod 1 - nejnižšího stupně má občan, který má ztrátu pracovní schopností nejméně 35 procent, čemuž odpovídají většinou osoby zdravotně postižené, ne tedy znevýhodněné. Proto je třeba předložit k žádostí nové aktuální zdravotní zprávy, které doloží změnu zdravotního stavu k horšímu a umožní tak prostřednictvím správního řízení přiznání příslušného invalidního důchodu. Upozorňuji, že občan, i když je mu přiznán invalidní důchod 1 nebo 2, musí pracovat a odvádět pojistné na důchodové zabezpečení, jinak mu nevznikne nárok na starobní důchod, stejně jako dlouhodobě nezaměstnanému.

S pozdravem

Miroslav Opálka

Předmět: Osvětlení ve sklepní kóji

Od: XY Datum vložení: 19. 4. 2018
Dotaz:

Dobrý den.

Bydlím ve vlastním bytě (SVJ), ke kterému patří sklepní kóje ve sklepě. Problém je v tom, že do sklepních kójích v domě není nainstalováno osvětlení. Prý z důvodu požární bezpečnosti musí stačit společné osvětlení z chodby. V kóji tedy není ani žárovka, ani zásuvka, je  tam šero. Někteří vlastníci si přesto ze své kóje udělali maličkou dílničku, a zavedli si do ní elektrické osvětlení. Jeden kutil - důchodce si dokonce svoji dílničku vybavil maličkým soustruhem. 

Nechci rozebírat, jaký k tomu mají postoj ostatní vlastníci bytů (zmíněný kutil je populární, dokáže vše spravit), ani nechci řešit, kdo zaplatí spotřebovanou elektřinu (vlastníkům ostatních bytů to nevadí, ani si toho nevšimli). Zajímá mě ale, jestli se vůbec něco takového smí udělat z hlediska stavebního úřadu, hasičů a pojišťoven. Jestli vlastníkům nehrozí pokuta nebo jiný postih se strany těchto úřadů. Nebo naopak, na koho by se výbor SVJ měl obrátit při regulérním řešení tohoto problému.

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občankou poradnu KSČM.

Jde o záležitost, kterou řeší v mnoha domech. Na webu je řada nápadů a rad. Připomínám, že kóje není místnost. Nemá pevné stěny a ani strop. Záležitost je nutné řešit v celém domě, doporučuji velmi naléhavě to napravit i u stávajících instalací. Přitom nelze změnit ani užívání sklepa třeba na dílnu. Dále je nutné zajistit odečet spotřebované elektřiny. A to buď napojením na elektroměr v bytě, nebo podružným elektroměrem. Doporučuji nechat vypracovat projekt a po instalaci samozřejmě REVIZI. Pořádek se vyplatí pro další soužití v domě i pro bezpečnost obyvatel.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Předmět: Dohoda o provedení práce

Od: XY Datum vložení: 16. 4. 2018
Dotaz:

Dobrý den,

chtěl bych Vás požádat o radu ohledně možnosti přijmout dohodu o provedení práce.

Jsem členem výboru společenství vlastníků jednotek. Shromáždění odsouhlasilo odměnu pro členy výboru ve výši max. 600,- Kč měsíčně na osobu za drobné blíže nespecifikované domovnické práce. Tato odměna je proplácena členům výboru uzavíráním dohod o provedení práce.Ve výboru si myslíme, že tento způsob proplácení odměny členům výboru je bezproblémový. 

Je tu ale jiný problém. Kromě drobných domovnických prací zajišťuje výbor též složitější odborné práce (např. výměnu schodišťového automatu), které objednává u OSVČ a externích řemeslníků. Přitom ve výboru někteří z nás máme požadovanou kvalifikaci a mohli bychom některé odborné práce vykonat sami a levněji.

Můj dotaz je následující. Když jsem odměňován měsíční odměnou za domovnické práce, mohu s SVJ uzavřít další dohodu nebo dohody o provedení konkrétní odborné práce? Z hlediska hospodárnosti by to pro SVJ bylo výhodné. Je to obvyklý způsob? Nedopustím se prohřešku proti jiným legislativním ustanovením?

Moc děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Jde o velmi častou situaci, Soudím, že člen výboru má zajistit to, co je v zákoně, hlavně správu domu a jeho společných částí. Za to může dostávat schválenou odměnu. Postup, který navrhujete, je rozumný, dělal bych to stejně, doporučuji jen pořídit si cenovou nabídku, abyste mohli prokázat, že jste zvolili nejlevnější variantu. To nejspíš děláte běžně. Upozorňuji, že v této záležitosti je velká diskuze na webech a dále také na fakt, že od letošního roku se mění zdanění odměn ve SV.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Předmět: Neproplácení přesčasů

Od: XY Datum vložení: 16. 4. 2018
Dotaz:

Dobrý den.

Zaměstnavatel mi nechce zaplatit presčasy strávené v práci. Jak se mohu bránit? Jak by měla vypadat písemná žádost, kterou se budu dožadovat proplacení přesčasů?

Děkuji za odpověd.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

V prvé řadě na toto není žádný předepsaný formulář. Doporučuji písemně s potvrzením převzetí, je možný i doporučený dopis, na danou skutečnost zaměstnavatele upozornit s tím, že se jinak obrátíte na soud. V kopii bych rovněž informoval příslušný úřad práce. Pak již zbývá jen cesta soudní žaloby na neproplacení přesčasových hodin, tedy části dlužné mzdy. Variantně se můžete se obrátit na příslušný Státní úřad inspekce práce, pod který místně spadáte, kde Vám také poradí.

S  pozdravem JUDr. Stanislav Grospič

Předmět: Porušování stanov

Od: XY Datum vložení: 4. 1. 2018
Dotaz:

Dobrý den.

Je porušování stanov SVJ trestným činem?

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

O tom by musel rozhodnout soud. Upozorňuji, že SOUD sám rozhoduje, že podání je tak závažné, že se jím bude zabývat. Vždy by mělo jít o konkrétní případ. Osobně DOPORUČUJI vše řešit doma. To má velký význam i pro soužití v domě.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Předmět: Neschopenka

Od: XY Datum vložení: 23. 11. 2017
Dotaz:

Dobrý den, 31.10. 2017 jsem rozvázala pracovní poměr dohodou. 20.10.2017 se mi stal pracovní uraz. Končí prac.poměr 31.10. nebo až po skončení prac.neschopenky, která stále trvá? Komu mám odevzdat po skončení prac.neschopenku?

Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

Tím, že jste skončila pracovní poměr dohodou k 31.10. dojde k jeho ukončení skutečně posledního října a neschopenka na to nemá vliv. Tu pak po skončení pracovní neschopnosti odevzdáte na Úřad práce, pod který spadáte dle Vašeho trvalého bydliště.

S  pozdravem JUDr. Stanislav Grospič

Předmět: Nárok na odstupné

Od: XY Datum vložení: 2. 11. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

chtěl bych Vás poprosit o radu ohledně mého nároku na odstupné. Pracuji jako člen ochranky u jedné bezpečnostní agentury. Mám smlouvu na dobu neurčitou a jsem zde zaměstnán tři roky. Tuto agenturu (akciovou společnost) nyní koupila jiná agentura a chce dělat zaměstnancům drobné změny v pracovních smlouvách, které zatím nekonkretizovala. Vím jen, že chce oddálit výplatní termín o 14 dní a pro lidi žijící od výplaty k výplatě je toto docela velký problém. Nabízí nám možnost vzít si zálohu, ale to tento problém neřeší. Ty peníze zkrátka budou chybět. Mám v tomto případě nárok na odstupné, či jinou kompenzaci?

Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Bohužel v tomto případě nemáte nárok na odstupné a ani jinou kompenzaci. Chápu, že právní úprava v tomto směru není na straně zaměstnance a dává zaměstnavateli poměrně velkou bene vůli v stanovení výplatního termínu po celý kalendářní měsíc. Postupovat byste tak mohl, pokud by vám celý následující kalendářní měsíc bezdůvodně zadržoval mzdu za předchozí kalendářní měsíc. I tak však byste neměl nárok na odstupné, ale pouze na dlužnu část mzdy.

S pozdravem

JUDr. Stanislav Grospič

Předmět: Předkupní právo

Od: XY Datum vložení: 23. 10. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

chtěla bych se zeptat na jednu jednoduchou otázku. Nemovitost má dva majitele a jeden chce svoji půlku prodat. Druhý má předkupní právo, ale za odhadní nebo tržní cenu nemovitosti? Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

Předně chci upozornit, že nový občanský zákoník předkupní právo spoluvlastníka zrušil, takže předkupní právo musí být součástí předchozí dohody, aby mohlo být uplatněno. V daném případě pak nemá smysl řešit, zda nemovitost odkoupit za tržní nebo odhadní cenu. V podstatě jí lze odkoupit za cenu, na jaké se obě strany dohodnou. A mohou se dohodnout i na ceně vyšší, než za jakou se nemovitosti stejného typu v daném  místě prodávají, ale i na ceně nižší. Pokud se nedohodnou, prodává se za cenu stanovenou znalcem. Zpravidla odhadní cena stanovená znalcem vychází z hodnoty, za jakou lze nemovitost v daných podmínkách prodat či koupit. Dnes většina znalců stanoví hodnotu nemovitosti porovnávací metodou, t.j. porovnáním nemovitosti stejného typu s jinou obdobnou nemovitostí, která již byla prodána nebo je v daném místě nabízena k prodeji.

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Uplatnění žaloby odporovatelnosti

Od: XY Datum vložení: 27. 7. 2017
Dotaz:

Dobrý den,
ráda bych se vás zeptala na promlčecí dobu a zkušenosti s podáním žaloby odporovatelnosti.
V roce 2009 jsem uzavřela s firmou Smlouvu o dílo na výrobu a výměnu oken a dveří. Narazila jsem na podvodníka. Společně s dalšími poškozenými  jsme docílili toho, že byl odsouzen pouze za část svých podvodů v trestním řízení s podmínkou a také s tím, že má nám poškozeným uhradit škodu dle svých sil. Rozsudek byl vynesen v lednu 2015. Mimo jiné jsme se tam všichni dozvěděli, že má účelově zúžený společný majetek manželů. Nikdo z nás s tímto faktem nebyl seznámen, protože bychom Smlouvu o dílo neuzavírali. Firmu vlastnil pouze jediný člověk, který dělal zároveň i jednatele v jedné osobě. Byl odsouzen za podvod jako fyzická osoba. Protože se podvodník nesnaží splácet dluh a dělá další obstrukce - manželka převedla prodejem dům na syna a ten pronajal zařízení domu divné firmě.
Proto uvažuji o podání žaloby odporovatelnosti dle § 143 a odst. 4 zák. 40/1964 Sb.
Nikdo nás na zúžený majetek manželů neupozornil a ani neinformoval. Nebýt soudu, tuto skutečnost bychom nevěděli. Ptám se, zda tato záležitost není promlčena? Zda lze podat žalobu na odsouzenou fyzickou osobu nikoliv na firmu? Zda máte nějakou zkušenost, a jaká je úspěšnost žaloby? Fakt, že o tomto zúžení majetku nikdo nevěděl, je uveden v Rozsudku z trestného řízení.
Moc děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

Podle § 42a dříve platného občanského zákoníku odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Odpůrčí žalobu je tedy nutno podat do 3 let od prodeje, a to vůči osobě, na kterou byla nemovitost převedena jako první. Závisí to však i na okolnostech zúžení společného jmění manželů. Je na místě navštívit advokáta.

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Stránky