Zadávání dotazů

Vážení spoluobčané,

prosíme vás, abyste své dotazy co nejvíce konkretizovali.

Odpověď na vaši otázku obdržíte zhruba do pěti pracovních dnů u složitějších dotazů může být lhůta pro odpověď delší. 

 

Děkujeme za pochopení.

Tým občanské poradny

Vaše dotazy

Předmět: Uplatnění žaloby odporovatelnosti

Od: XY Datum vložení: 27. 7. 2017
Dotaz:

Dobrý den,
ráda bych se vás zeptala na promlčecí dobu a zkušenosti s podáním žaloby odporovatelnosti.
V roce 2009 jsem uzavřela s firmou Smlouvu o dílo na výrobu a výměnu oken a dveří. Narazila jsem na podvodníka. Společně s dalšími poškozenými  jsme docílili toho, že byl odsouzen pouze za část svých podvodů v trestním řízení s podmínkou a také s tím, že má nám poškozeným uhradit škodu dle svých sil. Rozsudek byl vynesen v lednu 2015. Mimo jiné jsme se tam všichni dozvěděli, že má účelově zúžený společný majetek manželů. Nikdo z nás s tímto faktem nebyl seznámen, protože bychom Smlouvu o dílo neuzavírali. Firmu vlastnil pouze jediný člověk, který dělal zároveň i jednatele v jedné osobě. Byl odsouzen za podvod jako fyzická osoba. Protože se podvodník nesnaží splácet dluh a dělá další obstrukce - manželka převedla prodejem dům na syna a ten pronajal zařízení domu divné firmě.
Proto uvažuji o podání žaloby odporovatelnosti dle § 143 a odst. 4 zák. 40/1964 Sb.
Nikdo nás na zúžený majetek manželů neupozornil a ani neinformoval. Nebýt soudu, tuto skutečnost bychom nevěděli. Ptám se, zda tato záležitost není promlčena? Zda lze podat žalobu na odsouzenou fyzickou osobu nikoliv na firmu? Zda máte nějakou zkušenost, a jaká je úspěšnost žaloby? Fakt, že o tomto zúžení majetku nikdo nevěděl, je uveden v Rozsudku z trestného řízení.
Moc děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

Podle § 42a dříve platného občanského zákoníku odporovat je možné právním úkonům, které dlužník učinil v posledních třech letech v úmyslu zkrátit své věřitele, musel-li být tento úmysl druhé straně znám a právním úkonům, kterými byli věřitelé dlužníka zkráceni a k nimž došlo v posledních třech letech mezi dlužníkem a osobami jemu blízkými (§ 116, 117), nebo které dlužník učinil v uvedeném čase ve prospěch těchto osob, s výjimkou případu, když druhá strana tehdy dlužníkův úmysl zkrátit věřitele i při náležité pečlivosti nemohla poznat. Odpůrčí žalobu je tedy nutno podat do 3 let od prodeje, a to vůči osobě, na kterou byla nemovitost převedena jako první. Závisí to však i na okolnostech zúžení společného jmění manželů. Je na místě navštívit advokáta.

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Cenné papíry, akcie

Od: XY Datum vložení: 27. 7. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

moji rodiče mají následující problém. Vlastní několik desítek akcií zemědělské akciové společnosti, která vznikla transformací bývalého JZD. Naskytla se jim nabídka na odprodej těchto akcií, ovšem ukázalo se, že rodiče zmiňované akcie (fyzicky) nemohou najít. Patrně došlo při stěhování před 5 lety k jejich tak důkladnému založení, že nejsou prostě k nalezení.

Rodiče jsou bezradní, nabídka na výhodný odkup akcií je časově omezená.

Chtěl bych se tedy zeptat, zda neexistuje nějaká možnost vystavení náhradních akcií nebo nějakého výpisu, který by obchod rodičům umožnil - popřípadě jak v této věci vůbec postupovat.

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Záleží na tom, jaký druh akcií máte, zda na jméno nebo na doručitele.  Některé akcie jako takové mohou  být někde zaknihovány a nevím jestli se to týká Vašich akcií. Jinak zemědělský podnik sám, pokud se týká akcií na jméno, by měl mít přehled o svých akcionářích a kolik vlastní akcií a mohl by Vám případně vydat duplikát akcií. Pokud by se však jednalo o akcie na doručitele, pak asi máte smůlu.

S pozdravem  JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Kolaudační řízení - rodinný dům

Od: XY Datum vložení: 27. 7. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

před týdnem u nás na novostavbě rodinného domu proběhlo šetření místně příslušného stavebního úřadu ve věci kolaudace stavby. Při této schůzce byly ze strany úřadu vysloveny tři výhrady - závady, které údajně brání užívání domu. Šlo o průduchy v garáži, které jsme nerealizovaly zatím, dále údajnou nutnost odvětrání krbových kamen ještě navíc kromě odvodu spalin komínovým průduchem (projekt ovšem s něčím takovým nepočítal a autorizovaná firma provádějící montáž krbových kamen provedla vše dle plánu a dle ní je vše v pořádku a může probíhat normální provoz). Třetí údajná závada, kvůli které nebyla kolaudace schválena ze strany úřadu, jsou prý schody uvnitř domu, které prý nemají šířku dle normy, norma prý uvádí šířku 90 cm. My je máme o 12 cm. kratší. Můžete mi prosím sdělit, zda je toto skutečně důvodem k vydání rozhodnutí o nezpůsobilosti stavby k užívání. Myslím, že úřad stanovil to nejpřísnější, co mu zákon umožňuje. Samozřejmě jsme do domu investovali v podstatě naše veškeré finance, a proto další nutné náklady chceme minimalizovat. Může nám úřad skutečně kvůli výše uvedeným výhradám stanovit nezpůsobilost k užívání? Prosím můžete mi v této věci poradit, abych se rozhodl, zda případně má smysl podat odvolání.

Děkuji.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Doporučuji probrat s projektantem, na základě čeho navrhl užší schody. Potom zajít na stavební úřad a tam požádejte o souhlas s návrhem všech úprav, které si předem připravíte, aby stavba byla kolaudována. Vše vyřizuje JEDNÁNÍM a dohodou se stavebním úřadem, nedoporučuji spory. Věřím, že se dohodnete.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Předmět: Rozvod a majetkové vyrovnání

Od: XY Datum vložení: 2. 6. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

prosím o radu. Budu se rozvádět (důvod nevěra manžela). Zatím nevím, kdo z nás podá žádost o rozvod. Jde mi o majetkové vyrovnání - vlastníme společně dům na hypotéku 3,5 mil., byt v hodnotě 600 tis. v osobním vlastnictví obou, auto je napsané na mě jako manželku.

Prosím, jak se bude dělit majetek. Manželství trvalo 30 let. Děti jsou dospělé.

Děkuji za Vaši odpověď a přeji příjemný den.

Odpověď:

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

Na Vaši otázku není jednoznačná odpověď, neboť nevím, co z toho patří do společného jmění manželů, a zda hypotéka je splacena. Podstatné je, že majetek ve společném jmění manželů by se měl dělit polovinou. Může však dojít k tomu, že někdo si nechá dům, někdo byt. Pak by ten, který získal hodnotově větší část majetku, musel druhého vyplatit. Pokud se týče auta, není rozhodné, na koho je psáno, je rozhodné, zda bylo pořízeno ze společných finančních prostředků manželů. Stejně tak případné dluhy by se dělily na půl. Pokud však by si dům ponechal jeden z manželů, pak by bylo i spravedlivé, aby případně převzal i hypotéku. Pak by záleželo na tom, kolik bylo splaceno na hypotéku ze společných peněz a zda by nebylo třeba druhého manžela vyplatit.

Je tedy zřejmé, že na takto jednoduše položený dotaz bez znalosti konkrétních skutečností, nelze jednoznačně odpovědět. Vypořádání společného jmění manželů je i tak trochu o ústupcích z jedné či druhé strany a je vždy lepší se na vypořádání dohodnout.

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Výše nájmu

Od: XY Datum vložení: 20. 2. 2017
Dotaz:

Dobrý den.

Mmám dotaz bydlím v bytovém domě, který dostala církev v restituci. Letos by měla být provedená celková rekonstrukce domu: nová střecha, okna, fasáda, izolace. Vše samozřejmě z dotací. Ptám se, jestli mám po dobu rekonstrukce nárok na slevu z užívaní bytu dle §698 odst. 2 obč. zák? Jak se žádá a kdo určí výši slevy? A o kolik mi mohou zvednout nájemné po rekonstrukci? Z okolí, kde tuto rekonstrukci provedli, zvedli o 30%. I když jsem slyšel, pokud berou dotace, tak po dobu 2 let mohou zvednout max. o inflaci. Jak to vlastně je? Jinak zahrádky, co byly v nájmu, nám zvedli o 350%. A sklepní prostory počítají za m2 v plné výši, jako byt. Je to správné? Tak ať vím, co můžu očekávat.

Děkuji za odpověďi.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme. že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Pro nájemní bydlení platí od roku 2014 nový občanský zákoník, ten, na nějž se odvoláváte, z roku 1964 byl zrušen. Zvyšování nájemného a jeho podmínky lze upravit v nájemní smlouvě nebo i kdykoliv později dohodou. Pokud se pronajímatel s nájemcem na zvýšení nájemného nedohodnou, rozhodne soud na základě pravidel občanského zákoníku. Dohoda má přednost před zákonem. Pronajímatel se může obrátit na nájemce s písemným návrhem na zvýšení nájemného nejdříve za rok od jeho posledního zvýšení. Zvýšení nesmí přesáhnout v souhrnu 20 % v posledních třech letech. Nájemné může být zvýšeno také po provedení stavebních úprav, které zlepší hodnotu bytu či povedou k trvalé úspoře energií nebo vody. Sleva z nájmu po dobu rekonstrukce záleží také na dohodě. Nájemné může být takto zvýšeno ročně až o 10 % z částky za účelně vynaložené náklady. S takovým zvýšením nájemného však musí souhlasit dvě třetiny nájemců bytů v domě. Když takový souhlas pronajímatel nemá, může se domáhat zvýšení nájemného u soudu, a to až o 3,5 % ročně z účelně vynaložených nákladů. Takové zvýšení nájemného je ale pouze jednorázové. Pokud omezení zvyšování nájemného bylo vázáno na využití dotace, muselo by to být uvedeno v dotačních podmínkách.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Předmět: Převod bytu do osobního vlastnictví

Od: XY Datum vložení: 26. 1. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

realizoval jsem převod bytu z majetku SBD do osobního vlastnictví. Po tomto převodu a majetkovém vyrovnání s SBD a zapsáním do katastru nemovitostí jsem i nadále členem SBD? SBD platím pouze částku na údržbu domu. V katastru nemovitostí jsou zapsáni, jako majitelé: SBD a já, jako vlastník bytové jednotky.
Dále bych se chtěl zeptat, proč SBD v domech, kde je 5 a více bytových jednotek v osobním vlastnictví nezakládá, jako většinový vlastník - Spol. vlastníků bytových jednotek, jak to předpokládá zákon. Jde toto nějak vymáhat?

Za odpovědi děkuji.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Po převodu družstevního bytu do vlastnictví můžete i nadále zůstat členem BD, záleží na tom, jak je formulována smlouva o převodu. Pokud si nejste jist, ověřte si vše u bytového družstva. Pro převod družstevních bytů do vlastnictví platí rozhodnutí družstva. Takový převod si nelze vynutit ani ho jinak vymáhat. Zákon, který by to podporoval, neexistuje, vždy záleží na rozhodnutí BD a na dohodě.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Předmět: Povinné ručení

Od: XY Datum vložení: 26. 1. 2017
Dotaz:

Dobrý den,

obracím se na Vás s malou prosbou o radu. Jsem majitelem osobního vozu, který jsem dal do dlouhodobého pronájmu. Je o tom sepsána řádná smlouva, v níž je mj. zakotvena povinnost nájemce sjednat a hradit povinné ručení. Jak mám postupovat, když nájemce tuto povinnost porušil a absence pojištění byla zjištěna při silniční kontrole v Německu? Bude stačit k mojí obhajobě předmětná Smlouva o pronájmu vozidla? Lze vůbec smluvně přenést povinnost sjednat a hradit povinné ručení na nájemce vozidla?

Předem děkuji za Vaši radu a jsem s pozdravem.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Pokud došlo k takovémuto porušení smlouvy, pak samozřejmě se můžete domáhat plnění ze smlouvy prostřednictvím soudu, podáním občanskoprávní žaloby. Doporučuji však, abyste povinné ručení, jako majitel, uhradil sám a následně pak, s ohledem na uzavřenou smlouvu, tuto částku po nájemci vozidla vymáhal. Úplně nejlepší by bylo tuto částku za pojistné zohlednit ve výši nájemného.

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Notářské poplatky

Od: XY Datum vložení: 30. 11. 2016
Dotaz:

Dobrý den.

 

Prosím o radu, zda je možné snížit, či prominout notářské polatky z dědictví. Vdova s bytem. Družstvo ocenilo byt 50 let starý na 280.000,- Kč.
Jiné dědictví není.

 

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Dobrý den.

 

Děkujeme, že jste se obrátila na občanskou poradnu KSČM.

 

Poplatky z dědictví jsou fakticky dvojí jednak daň z dědictví a jednak poplatek notáři za projednání a rozhodnutí o dědictví. Tyto poplatky prominout nelze, ale lze se jistě domluvit na splátkách. Pokud uvádíte konkrétní případ, pokud budeme předpokládat, že byt byl ve společném jmění manželů, půjde o dědění poloviny bytu t.j. hodnoty 140.000,- Kč . Poplatky pak budou vypočteny z této částky.

 

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Úřední deska obce na webových stránkách

Od: XY Datum vložení: 21. 11. 2016
Dotaz:

Dobrý den,

na internetu jsem se přesvědčil, že obcemi jsou běžně na internetu (webech obcí) zveřejňovány úřední desky a na nich i zápisy z jednání zastupitelstva (termínově současně s papírovou úřední deskou). U jedné obce jsem se setkal s tím, že na úřední desce (internetové) je uváděn pouze program zasedání zastupitelstva, ale zápis z vlastního jednání nikoliv. Občané, kteří v obci nebydlí nebo i ti, kteří v obci bydlí, mohou mít pochopitelně problém sledovat papírové vydání na nástěnce (značná vzdálenost, nemoc atd.)

Děkuji za odpověď, zda obec je, či není povinna zveřejňovat zápisy ze zastupitelstva na internetu. Možná, že zápisy z jednání ze zastupitelstva na internetu nejsou ve výčtu povinných informaci pro veřejnost a v tom případě mi pokud možno sdělte, proč tomu tak je, když to je pro občany mnohdy prakticky nejdůležitější informace.

Odpověď:

Dobrý den.

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

Zákonným požadavkem není záznam diskuse k jednotlivým projednávaným bodům. Některé obce diskusi nezaznamenávají vůbec, jiné naopak doslovně přepisují pořízené zvukové záznamy. Rozumný přístup je někde uprostřed. Je vhodné, aby v zápisu byla zaznamenána podstata diskuse, není však již nutné přepisovat slovo od slova každé vyjádření, které zaznělo (to lze ostatně vyřešit tím, že záznam např. na CD bude součástí zápisu). Může se stát, že některý ze zastupitelů bude trvat na doslovném uvedení svého vyjádření nebo na tom, aby jím prezentované a písemně podané stanovisko bylo součástí zápisu. Takovému postupu přitom nic nebrání, je možné jej stanovit i v jednacím řádu. Je ale také možné o tomto požadavku nechat rozhodnout zastupitelstvo.

Zápis nemusí být opatřován razítkem obce, měl by však být vyhotoven  v souladu s § 111 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. [Všechny písemnosti vyhotovené orgánem obce v samostatné působnosti obce se v záhlaví označují uvedením slova »obec« (»město«, »městys«) a názvem obce, městyse nebo města s uvedením orgánu, který písemnost vyhotovil.]  Zápis má povahu dokumentu podle zákona o archivnictví, a je proto nutné s ním v souladu s tímto zákonem nakládat.

Zákon počítá s tím, že zápis bude přístupný k nahlédnutí u obecního úřadu. Do zápisu přitom mohou podle § 16 odst. 2 písm. e) zákona o obcích nahlížet pouze občané obce a případně další osoby mající jejich práva (srov. též rozsudek Nejvyššího správního soudu z 27. 6. 2007, č. j. 6 As 79/2006-58). Zápis nebo jen přijatá usnesení může obec rovněž zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup. Protože však zákon tuto povinnost (zatím) neukládá, půjde ze strany obce o dobrovolné zveřejnění, které se řídí ustanovením § 5 odst. 7 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ve zveřejňovaném dokumentu by proto bylo nutné provést anonymizaci zákonem chráněných údajů, zejména osobních údajů.

Ze zasedání zastupitelstva lze též pořizovat zvukový nebo obrazový záznam v souladu s uvedenými právními předpisy.

S pozdravem JUDr. Marie Nedvědová

Předmět: Prodej společné části domu

Od: XY Datum vložení: 21. 10. 2016
Dotaz:

Dobrý den.

Je možné,aby výbor SVJ předložil a realizoval bez mého souhlasu  prodej společné části domu /kočárkárny/ i přesto že mám v kupní smlouvě  zřetelně zapsán spoluvlastnický podíl ke společným částem domu a pozemku a s tímto prodejem nesouhlasím.  Také ve Stanovách SVJ –článek VI  ad /1/ Oprávnění sjednávat smlouvy.. je napsáno…. pro účely správy domu a pozemku je SVJ oprávněno sjednávat smlouvy týkající se zejména /d/..-nájmu společných částí… NE TEDY PRODÁVAT !

Děkuji za odpověď.

Odpověď:

Děkujeme, že jste se obrátil na občanskou poradnu KSČM.

S novým občanským zákoníkem (NOZ) došlo k zásadní změně, když se již nehovoří o vlastnictví bytů, ale o bytovém spoluvlastnictví, čímž se vedle zajištění bytových potřeb klade větší důraz na spoluvlastnictví domu. Podle § 1159 tvoří byt prostorově oddělená část domu a podíl na společných částech nemovité věci jeden vlastnický objekt (jednotku). Byt a podíl na společných částech nemovité věci jsou vzájemně spojené a neoddělitelné. Předmětem vlastnictví není dle NOZ byt, ale jednotka. Z toho je zřejmé, že o prodeji společné části domu nemůže rozhodovat výbor ani hlasování, vždy musí jít o dohodu VŠECH spoluvlastníků se zápisem do katastru. Fakticky může nová jednotka vzniknout jen na základě smlouvy o výstavbě.

S pozdravem Ing. František Beneš, CSc.

Stránky