Tentokrát by se dalo říci, že bylo oproti předchozím relativně poklidné. Zastupitelé nebyli navzájem tak agresivní, dokonce několikrát zaznělo poděkování. Jenomže… to bychom museli zavřít oči na začátku zasedání, během něhož zastupitelé předkládají návrhy do programu. Většinou jde o to, co trápí Pražany a návštěvníky hlavního města. Mělo by být proto samozřejmostí, že se budou řešit. Ale to bychom chtěli od pražské koalice (Spolu–Piráti–STAN) moc.
Přesto opoziční zastupitelé opět využili svého práva a návrhy předkládali. Marně. Koalice je nechala vypovídat a následně všechny jejich návrhy zamítla. A o co se konkrétně jednalo? O ostudný stav pražských náplavek, zanedbané vnitrobloky na pražských sídlištích, podezřelou dražbu nemovitostí v Braníku, krizi dostupného bydlení, odvolání Zdeňka Hřiba (Piráti) z čela dozorčí rady pražského dopravního podniku, využití geotermální energie z metra D, slevy pro občany v hmotné nouzi. Podívejme se na některé z nich podrobněji.

Pražské náplavky

O jejich žalostném stavu se mluví dlouho. Ale bez výsledku. Přitom by náplavky mohly být nádherným místem k procházkám, odpočinku, posezení. Jenže zde chybí koše, lavičky, toalety. Na nutnosti řešit další postup, jejich stav a údržbu se shodli účastníci kulatého stolu v listopadu loňského roku – koalice, opozice, architekti, odborníci. Přesto jsou závěry ignorovány. Jediné, co vyhlásil radní Adam Zábranský (Piráti), je, že chce omezit kotvící lodě, jejichž paluby slouží jako restaurace a posezení pro návštěvníky. Prý aby nebyl zacláněn výhled na Vltavu. Mimochodem, krásným výhledem na Vltavu jsme se mohli také kochat u Lihovaru na Praze 5, dokud tu přímo na břehu nevyrostly dvě na sebe nalepené vysoké budovy, které výhled znemožňují.

Vnitrobloky na pražských sídlištích

Na pražských sídlištích žije mnoho rodin. Už se dokonce přestal používat hanlivý název „králíkárny“. Byty jsou moderní a jejich ceny rostou do závratných výšek. Mnoho mladých by si zde přálo bydlet, jenže kde by vzali deset milionů. Sídliště však je třeba udržovat. Jenže na tyto okrajové lokality se často zapomíná. Výsledkem jsou rozpadlé chodníky, vylámaná obruba, zanedbaná parkoviště. To komplikuje život starým lidem, kteří chodí s berlemi či s chodítkem, nebo maminkám s kočárky. Mnohé městské části to chtějí změnit, ale nemají peníze. Přitom někde už mají připravené projekty na nová hřiště, travnaté plochy, výsadbu stromů, zabudování herních a vodních prvků. Návrh, aby město vytvořilo fond, který by pomohl městským částem vnitrobloky panelových domů revitalizovat a zároveň by stanovil jasná pravidla pro tuto podporu, je však odmítán.

Podezřelá dražba nemovitostí v Braníku

KSČM léta kritizuje netransparentní a nehospodárné nakládání s majetkem města. V prosinci 2024 se opět ukázala oprávněnost našich kritik a výzev. Tehdy se uskutečnila exekuční dražba v Braníku na Praze 4. Jednalo se o nemovitosti krachujícího dřívějšího vlastníka televize Barrandov Jaromíra Soukupa. Posudek vyhodnotil cenu na 300 milionů. Na magistrátu se v tichosti domluvili na maximálním příhozu města ve výši 650 milionů. V průběhu dražby se částka nabízená neznámým konkurentem překvapivě vyšplhala na 647,9 milionu. To Praha přebila sumou 649 milionů a dražbu vyhrála. Průběh dražby naznačuje, že informace utajená nezůstala. Podezřelou dražbu, nevýhodnou pro město, tak prověřuje policie, která zahájila úkony trestního řízení.
Vydražené nemovitosti měly být využity pro školství, ovšem v nájmu dosud sídlí firmy, které tam dříve podnikaly, včetně firem Jaromíra Soukupa. Navíc městu neplatí nájmy. Požadavek na projednání této kauzy byl tak zcela oprávněný. Většina zastupitelů je zřejmě jiného názoru. Že by se báli toho, co vyjde najevo? Oprávněně se lze domnívat, že mají strach z vlastní odpovědnosti.

Krize dostupného bydlení v Praze

Drahé byty, přemrštěné ceny nájmů, nedostačující výstavba dostupného bydlení. To je jeden z největších problémů hlavního města, který se dotýká velké části obyvatel. Staří lidé často sahají k vystěhování se mimo Prahu, mladí odkládají založení rodiny a zůstávají žít u rodičů, klesá porodnost. Situace se nelepší. Proto byl opozicí svolán kulatý stůl se starosty městských částí (zúčastnili jsme se ho i my jako představitelé pražské KSČM), kde byly diskutovány možnosti výstavby obecních bytů městskými částmi. Některé se už do toho samy pustily. Shodly se však na tom, že potřebují podporu ze strany města. Podle informace z jednání leží na jeho účtech 150 milionů, které by se mohly dát na bytovou výstavbu. Svolavatel upozornil také na skutečnost, že Pražská developerská společnost za pět let nepostavila nic. K čemu nám potom takové společnosti jsou?

Rekonstrukce Kbelské ulice

V severovýchodní části metropole dlouhodobě nahrazuje Kbelská ulice nedokončené okruhy – vnější Pražský i vnitřní Městský. Stav komunikace vyžaduje opravu už dávno. Výtluky, vyjeté koleje po jízdách přetížených kamionů trápí projíždějící řidiče. Rekonstrukce nejproblematičtějších míst má trvat od 2. července do 15. srpna. Letní období bylo stanoveno z důvodu menšího provozu, i když vzhledem k nutným zúžením se očekávají značné komplikace. Hlavní město vyčlenilo na letní plánovanou opravu 351,3 milionu korun. Na celkovou rekonstrukci je v letošním rozpočtu vyčleněno 751,8 milionu korun.

Požár plynu po narušení plynovodu

V březnu vypukl na Praze 7 v Dobrovského ulici požár, který poničil budovu a způsobil škodu v desítkách milionů korun. Vzhledem k závažnosti události, která ohrozila bezpečnost obyvatel v hustě obydlené části města, se okolnostmi zabýval nejen výbor pro energetiku, ale i zastupitelé na svém zasedání. Uložili radě zpracovat zprávu, která má mimo jiné obsahovat vyhodnocení postupů stavebních prací v ochranném pásmu plynovodu a určit odpovědné subjekty. V průběhu projednávání zaznělo poděkování jednotkám záchranného systému s tím, že všechny složky IZS zvládly situaci na skvělé úrovni.

Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha