Usilujeme o to, aby občané naší země dostali možnost vyjádřit svůj postoj k vystoupení nebo setrvání v Evropské unii.
Za referendum o vystoupení z EU
„Referendum o členství naší země v Evropské unii se konalo před dvaceti lety. Tehdy byla KSČM jedinou relevantní silou, která navzdory tehdejší intenzivní propagandistické kampani vyzývala občany, aby hlasovali proti členství naší republiky v Evropské unii. Čas ukázal, že komunisté měli ve svém kritickém postoji pravdu.“
– Milan Krajča, místopředseda KSČM
JAK TO ZAČALO
V roce 2003 se uskutečnilo referendum o členství České republiky v Evropské unii. Tehdy byla KSČM jedinou parlamentní stranou, která vyzývala občany, aby v hlasování vyjádřili (měkké) NE případnému členství ČR v EU. Pro toto referendum byl vydán speciální ad hoc ústavní zákon č. 515/2002 Sb. Výsledek referenda byl pro státní moc závazný jen v případě pozitivního výsledku. Dodnes jde o jediné celostátní referendum v historii Česka. V uskutečněném referendu 77 % hlasujících (41,73 % ze všech oprávněných voličů) členství podpořilo, Česko tak 1. května 2004 vstoupilo do EU.
Podmínky členství České republiky v EU se za posledních 20 let značně změnily!
Hlavní změny jsou spjaty především s přijetím Lisabonské smlouvy, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Jde zejména o zřízení dvou nových postů – stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele EU pro zahraniční otázky a bezpečnostní politiku, který má na starosti zahraniční politiku EU.
Dalšími důležitými změnami v rozhodovacím procesu EU jsou rozšíření počtu oblastí, v kterých bude Rada rozhodovat kvalifikovanou většinou namísto jednomyslnosti, a způsob hlasování kvalifikovanou většinou v Radě ministrů. V neposlední řadě jde o zavedení právní subjektivity EU. Všechny tyto kroky ještě více omezí suverenitu České republiky.
Lisabonská smlouva opouští systém trojí většiny při hlasování v Radě (definované počtem států, jejich váženými hlasy a podílem obyvatelstva, který na EU představují) a zavádí systém dvojí většiny, konkrétně opouští kritérium vážených hlasů.
Lisabonská smlouva (celým názvem Lisabonská smlouva pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, v době přijetí též Reformní smlouva) je mezinárodní smlouva, která byla podepsána 13. prosince 2007 v Lisabonu, Českou republikou byla ratifikována 3. listopadu 2009 a vstoupila v platnost 1. prosince 2009.
Lisabonské smlouvě předcházela tzv. Smlouva o Ústavě pro Evropu. Ta představovala zásadní změny ve fungování EU oproti předchozímu stavu. Nicméně tato smlouva byla odmítnuta v referendech v Nizozemsku a ve Francii (rok 2005). Po nepřijetí této smlouvy bylo přikročeno k změnám prostřednictvím novelizace stávajících smluv. Na rozdíl od Smlouvy o Ústavě pro Evropu – která dosavadní smlouvy měla nahradit – novelizovala Lisabonská smlouva stávající evropské zakládající smlouvy, které v pozměněné podobě zůstávají dále v platnosti. Většinu změn obsažených v odmítnuté Smlouvě o Ústavě pro Evropu však Lisabonská smlouva přejímá!
POSTOJ KSČM
KSČM dlouhodobě usilovala v Poslanecké sněmovně PČR o přijetí ústavního zákona o obecném referendu. Bohužel se jí nikdy nepodařilo tento zákon prosadit, neboť pravice byla vždy proti. A to navzdory té skutečnosti, že institut obecného referenda je zakotven v Ústavě ČR. Procedura přijímání ústavních zákonů je upravena v čl. 39 Ústavy, podle nějž k přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců (120 poslanců) a třípětinové většiny přítomných senátorů (49 senátorů). Dnes je prosazení referenda o vystoupení nebo setrvání v EU jedním z cílů KSČM schválených XI. sjezdem a je dlouhodobou prioritou KSČM.
CO CHCEME DNES
Tak, jako občané ČR měli možnost vyjádřit se v celostátním referendu o vstupu ČR do EU, měli by mít stejné právo vyjádřit se v celostátním referendu o vystoupení ČR z EU. Proto KSČM požaduje umožnit občanům hlasovat v novém referendu, ve kterém budou moci sami demokraticky rozhodnout o tom, zda naše země zůstane i nadále v Evropské unii, nebo z ní odejde. K tomuto je však nutné přijmout buď již zmiňovaný ústavní zákon o obecném referendu, nebo speciální ústavní zákon pouze k této otázce.
KSČM si je vědoma této skutečnosti, domníváme se však, že široká veřejná podpora této petici, která se týká vyhlášení referenda o vystoupení ČR z EU, může opět tuto otázku otevřít a přimět současnou vládní koalici ke změně názoru a přijetí tohoto ústavního zákona.