V rozpočtu domácností se projeví napětí. A to někdo musí řešit. Ne plošně, ale cíleně. Žádné milodary a almužny, ale zajistit lidem důstojný život. To říká bývalý poslanec za KSČM Jiří Dolejš. Přestože mají podle něj špičky Evropské komise jisté a zlatem vykládané důchody, může po nich zůstat poměrně velké zbořeniště. Integrační snahy Evropské unie mají totiž jednu z posledních šancí.

Zúčastnil jste se sobotní demonstrace proti zdražování. Jak špatné to je?

Je to srovnatelné s intenzitou inflace z počátku devadesátých let, kdy procházela česká ekonomika transformací. Tehdy se inflace pohybovala také ve dvojciferných hodnotách. Přitom bychom měli být relativně stabilní ekonomikou a nelze se vymlouvat pouze na to, že je na východě válka. Když totiž srovnáme průměrná čísla v Evropské unii, tak inflace v Česku je dvojnásobná. Logicky je tady něco špatně a my tvrdíme, že problémem je pasivní vláda, která nepředložila účinná opatření včas a v dostatečné intenzitě. Je nezbytné přestat se bát tvrdších regulačních kroků a připravení patřičných rozpočtových kompenzací a valorizací pro lidi, protože jestli lidem rostou minimálně mzdy, tak je propad reálných příjmů dvojciferný. A to pro lidi s podprůměrným příjmem znamená automatický propad do chudoby.

To se řešit musí i mimořádnými prostředky. Mám na mysli jak regulační nástroje, které nám umožňuje zákon o cenách, tak i kroky typu mimořádného zdanění zisků velkých energetických firem. To jsou kroky, které lze udělat rychle. Pak jsou samozřejmě opatření dlouhodobějšího charakteru, které sníží naši závislost v oblasti energetiky a navrátí některé podniky do státních rukou. Když je totiž nemáte v rukou, tak je možnost v nich zasahovat samozřejmě menší. A možná právě tady bychom mohli najít ten rozdíl, proč je třeba ve Francii aktuální inflace asi 5,8 procenta a Česko má přes 15 procent.

Nicméně je třeba říct, že dopad na domácnosti je různý. Jestliže jste důchodce, tak se nacházíte v jiné situaci než podnikatel milionář. Z toho důvodu je problematické, pokud se to řeší plošnými opatřeními. A příspěvek 5000 korun na dítě je poměrně plošné opatření. Je dobře, že se pomáhá rodinám s dětmi, ale je otázkou, jestli to víc nepotřebují chudší rodiny než ty, jejichž roční příjem je kolem milionu korun.

Někteří příznivci pětikoalice namítají, že Petr Fiala vládne teprve krátce, takže ještě nelze očekávat nějaké hmatatelné výsledky. Co vy na to?

Za takovéhle situace se je třeba rozhodovat rychle a důrazně. Sto dnů hájení, a ty už má vláda za sebou, lze uplatnit na kroky, které mají systémový charakter. Například, kdyby se vláda měla začít dohadovat o daňové nebo penzijní reformě. To jsou věci systémové, ty je třeba v klidu prodiskutovat a minimálně mohou být spuštěny až od příštího roku. Ale jestliže na nás padají důsledky války, dobíhají důsledky pandemie, nacházíme se v krizi fungování evropského energetického systému, což narážím na špatně fungující systém nákupu energie na burzách, tak je třeba reagovat rychle. A to vláda nedělá.

Více v rozhovoru Parlamentních listů – https://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Doufam-ze-k-tomu-v-21-stoleti-uz-nemuze-dojit-Ale-kdyz-je-obcan-frustrovany-Varovani-Fialovi-Jiri-Dolejs-ma-zle-tuseni-706052