Zatímco si Komunistická strana Čech a Moravy obnovuje podporu prostřednictvím kampaní proti škrtům, vláda se ji snaží umlčet před říjnovými parlamentními volbami prostřednictvím liberálního totalitarismu, informuje JOHN CALLOW. „TO byli naši hrdinové.“ Olga Semelová smete listí z památníku, který se nachází v jinak zanedbané části pražského Olšanského hřbitova. Jako dívka byla členkou válečného odboje proti fašismu a pro ni nápisy na skromném společném hrobě nejsou jen jmény, ale vzpomínkou na živé, dýchající lidi, které znala a po boku kterých pracovala během budování socialismu v poválečném Československu. Dříve odpočívali v Národním památníku, pod transparenty a reflektory, v rozlehlé mramorové hale.

Po kontrarevoluci v roce 1989 byli bez okolků vystěhováni, jejich náhrobní desky rozbity a veřejně vandalizovány a jejich popel znovu pohřben společně v tomto mnohem skromnějším prostředí. Ani tady však nebyli v bezpečí, protože památník se stal terčem pravicových a neofašistických skupin a byl opakovaně poškozován a polit kanystry s krvavě rudou barvou.

Takové zacházení je v příkrém kontrastu s úctou, která je prokazována hrobce Jana Syrového, premiéra, který se podílel na realizaci Mnichovské dohody, jenž leží jen pár set metrů odtud; nebo s novým památníkem nacistickému kolaborantovi Emilu Háchovi, postaveným na druhé straně města v roce 2005 a stále častěji dostávajícím občanské pocty.

Minulost se přepisuje: den se stává nocí a noc dnem. Vlasovské divize (ruští přeběhlíci, kteří bojovali po boku nacistického Německa) jsou nyní oslavovány jako „skuteční osvoboditelé“ Prahy v květnu 1945, když se hnal na západ ve snaze vzdát se Pattonově postupující americké armádě; zatímco „vlkodlačí“ bandy ultranacionalistů a fašistů, které v měsících po válce vedly brutální teroristickou kampaň, jsou rehabilitovány a oslavovány na úkor českých a slovenských pohraničníků, kteří padli v bitvách o jejich porážku.

Evropská unie klasifikuje držení soukromého majetku jako nezcizitelné „lidské právo“, čímž fakticky kriminalizuje znárodňovací programy progresivních vlád a stanoví právní sankce, které výslovně spojují komunismus s fašismem jako dvojí totalitní zlo, které znetvořilo a dehumanizovalo dějiny kontinentu v průběhu 20. století.

Právě na tomto pozadí pravicová koaliční vláda Petra Fialy navrhla zákon, jehož cílem je postavit mimo zákon Komunistickou stranu Čech a Moravy (KSČM). Dne 30. května 2025 Poslanecká sněmovna schválila novelu trestního zákoníku, která stanovuje trest odnětí svobody až na 10 let za „podporu a propagaci komunistického hnutí“. Pokud jej prezident podepíše, vstoupí v plnou platnost 1. ledna 2026.

Petra Prokšanová, vedoucí komise odborného zázemí ÚV KSČM pro práci s mládeží, studentstvem a mladými rodinami a pražský lídr hnutí Stačilo! v nadcházejících volbách, však vysvětluje: „Zákon je napsán velmi vágně a ani ti, kteří jej předložili a schválili, nedokázali srozumitelně vysvětlit, co přesně zákon zakazuje. Podle různých interpretací by mohl zakázat zobrazování komunistických symbolů, jako je srp a kladivo, kriminalizovat veřejné akce pořádané komunistickým hnutím nebo dokonce zpochybnit legalitu Komunistické strany Čech a Moravy.“


Dovedené do logických extrémů, pokusy o pozitivní kontextualizaci literárních a básnických děl Jaroslava Haška a Jiřího Wolkera, pohled na poválečné plátno Maxe Švabinského nebo oslava hrdinství válečného odboje pod vedením Julia Fučíka a Jana Švermy, by mohly vést k trestnímu stíhání.
Zdá se tedy, že dnešní liberální totalitáři to s vedením války proti kultuře a konstrukci minulosti myslí mnohem vážněji než jejich odpůrci z řad mainstreamové evropské levice.


Petra si uvědomuje, co je v sázce. „Musíte pochopit,“ říká, „že antikomunismus dominoval kulturnímu, politickému a intelektuálnímu životu České republiky posledních 35 let. V minulosti proběhly vážné pokusy o zákaz komunistické strany. Vládě se dokonce podařilo prosadit zákaz Komunistického svazu mládeže, který byl odvolán až po dlouhém, těžkém, ale principiálním boji zdola.“


„Navzdory veškerému neustálému politickému tlaku je KSČM jednou z nejpočetnějších politických stran v naší zemi, zastoupenou ve volených orgánech na místní úrovni, v regionálních parlamentech a v Evropském parlamentu. Dnes patří k hlavním silám opozičního, protivládního hnutí. Je jasné, že tento navrhovaný zákon bude použit proti nejmilitantnějším odpůrcům současné vlády – tedy komunistům – ve snaze je umlčet.


KSČM zaujímá velmi radikální postoj proti současné protilidové vládě Petra Fialy a její antisociální a válečné politice. Nesouhlasíme s jeho politikou sociálních škrtů a změn zákoníku práce, které se snaží ničit práva pracujících a zvyšovat věk odchodu do důchodu. Bojujeme za bezplatné veřejné vzdělávání a zdravotnictví, stejně jako za výstavbu sociálních bytů v masovém měřítku, která by vyřešila endemickou bytovou krizi, která zemi sužuje.


V souvislosti s mezinárodní politikou usilujeme o to, aby Česká republika vystoupila z agresivního vojenského paktu NATO a aby občané naší země mohli v referendu rozhodnout, zda chtějí vystoupit z Evropské unie. Navzdory tomu nyní v řadě evropských zemí probíhá nová vlna protikomunistické kampaně.


Ve specificky českém kontextu tento nový protikomunistický útok zjevně souvisí s tím, že po porážce KSČM v posledních parlamentních volbách se strana rychle obnovila a dokázala uspět – díky své účasti v hnutí Stačilo!, které iniciovala – v nedávných volbách do Evropského parlamentu a regionálních parlamentů v Čechách a na Moravě. Pokud jde o regionální vlády, počet našich zástupců jsme dokonce ztrojnásobili.


Nyní se připravujeme na zopakování těchto úspěchů v parlamentních volbách, které se budou konat začátkem října. V tomto světle se zdá jasné, že plánované zákazy jsou do očí bijící taktikou současné vlády, jejímž cílem je pošpinit naše jméno a zastavit naše úspěšné tažení.
Jako komunistická strana bereme tento nejnovější legislativní útok velmi vážně. Z tohoto důvodu se připravujeme na složitou právní bitvu.


Zároveň se snažíme mobilizovat veřejnost proti této protidemokratické kampani a vysvětlit, proč je tak důležité stát společně s komunisty a bránit zbytky našich demokratických práv a svobod. Jak již bylo zmíněno, celá tato záležitost má silný mezinárodní ohlas.


Z tohoto důvodu se snažíme zvýšit povědomí o aktuálním vývoji v naší zemi v celé Evropě a progresivním světě. Velmi si vážíme solidarity, které se nám v této souvislosti již dostalo, a to nejen od komunistických a dělnických stran z celého světa, ale i od řady dalších organizací, hnutí a jednotlivců, kteří se na této situaci vášnivě starají.


Budoucnost nesmí patřit temným, reakčním silám, které zoufale lpí na moci a hromadí bohatství, ale těm, kteří představují jasnou socialistickou alternativu k současné situaci založené na vykořisťování, útlaku a válce. Jsme proto přesvědčeni, že žádná represe a pronásledování nás, komunisty, nikdy nedokážou umlčet.“


Paralely s 30. léty 20. století a zradou českého lidu fašismu ze strany západních liberálních demokracií jsou až příliš jasné. Ale jak listí odfoukává z kamenů na hřbitově a odhaluje triumfální nápisy minulosti, je Olze Semelové i Petrě Prokšanové jasné, že socialismus je nadějí i tlukoucím srdcem budoucnosti.


Převzato z: https://morningstaronline.co.uk/article/heroes-become-villains-czech-republic-moves-outlaw-communism