Ustavující schůze Poslanecké sněmovny by se měla nést v duchu respektu k demokracii, ale místo toho jsme viděli přehlídku morálního pokrytectví ze strany dosud vládnoucí koalice SPOLU, STAN a sekundujících Pirátů. Poslanci stran, které samy čelily skandálům, se předháněli v proslovech o „hodnotách“ a „demokratických principech“, zatímco ve vlastních řadách nevyřešili Dozimetr, bitcoinovou kauzu, Fialovu kampeličku, odměny za mlčení ani morální trosky po případech typu Feri. Místo sebereflexe přišla teatrální gesta — přednášky o morálce z úst lidí, kteří ji sami ohýbali, kdykoli se to politicky hodilo.
Tímto pokrytectvím se z úvodní schůze stala fraška. Měla být symbolem kontinuity a důstojnosti demokratického systému, ale proměnila se v exhibici zhrzeného Fialova gangu. Ti, kdo nejhlasitěji křičeli proti zvolení Tomia Okamury, nepochopili, že právě jejich vlastní selhání umožnilo vytvoření nové vládní koalice — již bez jejich účasti. Jestli má mít kritika extremismu váhu, nesmí stát na krátké paměti a dvojím metru.
To, co se ve Sněmovně odehrálo, není obranou demokracie, ale její karikaturou. Morální rozhořčení se stalo marketingem a slova o hodnotách jen kulisou pro zachování moci. Když ti, kteří sami znevážili důvěru občanů, kážou o odpovědnosti, vyznívá to jako urážka lidí, kteří poctivě platí daně, stojí fronty u lékařů a sledují, jak se poslanci poražených vládních stran znovu pohoršují — jen ne nad sebou.
VV ÚV KSČM
