„Bez ruského plynu se následujících několik let neobejdeme. Ať si vládní představitelé říkají, co chtějí!“ říká poslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná a připomíná zasypávání dolů s uhlím. Ministru zemědělství vzkázala, aby se místo úvah kolem slevových akcí zaměřil na redistribuci zisku zahraničních obchodních řetězců a podporu domácích producentů. Doporučila také, kde by mohla ušetřit Česká televize. Zmínila například některé pořady i odměny pro generálního ředitele.

Rusko ve středu zastavilo dodávky plynu do Polska a Bulharska s tím, že je obnoví, teprve až proběhnou platby za plyn v rublech. Hned se začalo mluvit o vydírání, o porušení smluv, ale také o tom, jaké země budou „na řadě“. Jak v tomto směru vidíte situaci ČR? I přesto, že odebíráme plyn přes Německo, hrozí něco takového?

Kvůli tomu, že jsme jako stát závislí na dodávkách strategických surovin přes zprostředkovatele z Německa, jsme ještě v daleko horší situaci. Předchozí vlády nechaly občany jako rukojmí trhu. Zemanova vláda prodala Transgas včetně přepravní soustavy, což staví strategickou infrastrukturu do soukromých zahraničních rukou. Plyn, který nyní spotřebováváme, stejně pochází z Ruska. Že jej přivádějí potrubí z Německa, na tom mění jen to, u koho skončí platba.

A jen tak na okraj – pokud by nám Rusko nechtělo dodávat energii, asi by nás i v této chvíli nezásobilo jaderným palivem na několik let dopředu.

Co by pro nás znamenalo, kdybychom o dodávky plynu z Ruska přišli?

Bez ruského plynu se následujících několik let neobejdeme. Ať si vládní představitelé říkají, co chtějí! Český statistický úřad vydal před několika dny informaci, že v loňském roce se do ČR dovezl zemní plyn v hodnotě 76 mld. Kč. Z toho bylo 81 % z Ruska (přes prostředníky). A dopad by byl okamžitý – na naše hospodářství velmi negativní. Neexistuje v tomto čase adekvátní alternativa. Zemní plyn je nyní nepostradatelný v průmyslových odvětvích, jako jsou chemie, teplárenství, hutnictví, výroba stavebních hmot. Dále v zemědělství tvoří základ při výrobě hnojiv. Je zde významná část domácností, která je napojená na zemní plyn.

Podle premiéra Fialy je to, co se stalo ze strany Ruska vůči Polsku a Bulharsku, další důkaz, že se musíme postupně zbavit závislosti na ruských fosilních palivech. Lze věřit tomu, že se do budoucna ze závislosti na energetických surovinách z Ruska opravdu vyvážeme, anebo tyto debaty skončí s koncem války?

Současné projekty na využití vodíku nebo metanu jako náhrady zemního plynu jsou teprve ve fázi projektových příprav. Do realizace jim pár let chybí. A to se nezmění, ani když nám bude EU slibovat miliardové dotace. Možná někde jde o pilotní projekty, které ale svou kapacitou nemohou nahradit desítky let budovanou distribuční soustavu. A kapacity LNG terminálů pro přepravu zemního plynu jsou nedostatečné.

Opět zde chci připomenout, že náš stát si musí zajistit přístup i ke svým zdrojům. Teď hovořím o našich zásobách uhlí. Rozhodnutím vlády jsme si ho zavřeli. Za potlesku členů vládní koalice se nechávají zasypávat doly, které mohly poskytovat uhlí ještě mnoho let. Ano, i tyto zdroje by jednou došly. Ale na konec uhlí se šlo připravit daleko lépe. Na to jsme upozorňovali jako KSČM prostřednictvím našich zastupitelů v Moravskoslezském kraji už před několika lety. Bohužel marně. V současné situaci nám bude trvat mnoho let, než se alternativa připraví. A navíc to nikdy nebude možné nahradit pomocí obnovitelných zdrojů energie. Tam se podle našich podmínek bude jednat o max. 30 %.

V minulém rozhovoru jste se vyjádřila ke kritice ministra zemědělství Nekuly ohledně příliš velkých marží u některého zboží. Ministr poté přišel s nápadem na omezení slevových akcí v obchodech. Co na to ve chvíli, kdy se všechno značně zdražuje a mnozí lidé opravdu ty akce vyhledávají, aby si určité zboží vůbec mohli dovolit, říkáte?

Vyjádření pana ministra jen dokazují, že nemá ani přehled o současné společnosti, ani vizi, jak tento stav řešit. Potravinové banky hlásí rekordní nárůst uchazečů o pomoc. Rodinné rozpočty nestačí na nárůst inflace a pokrytí životních nákladů nejen těch ekonomicky nejslabších občanů. Patrně asi nezaznamenal ani zvýšenou potravinovou turistiku našich občanů v polském příhraničí. Omezovat v tuto chvíli i možnost slevových akcí považuji za zvrácené. Ať se pan ministr zaměří na redistribuci zisku zahraničních obchodních řetězců a podporu domácích producentů. Pokud to neudělá, čeká nás brzy podobná závislost jako v energetice.

Česká televize se údajně potýká s nedostatkem peněz pro své nové pořady. Čeká se prý, jestli vláda zvýší koncesionářské poplatky. Mluví se o patnácti korunách na měsíc. Co na to říkáte a co byste doporučila, aby na tom byla veřejnoprávní televize zase finančně lépe?

Tak lidé propadají do pásma chudoby a na Kavčích horách si usmysleli, že by z nich vytáhli ještě o dvě stovky navíc ročně? To snad nemyslí vážně. Už teď jsou občané nuceni platit v celkovém součtu více než pět miliard korun na činnost ČT. Ráda bych vedení České televize připomněla slova premiéra Fialy, kterého jinak mají tak rádi, že všichni zchudneme a všichni si musíme utáhnout opasek. Začala bych třeba u generálního ředitele Dvořáka, který ke královskému platu dostává navíc každý rok přes milion korun navíc na odměnách. A věděla bych i o pár pořadech, které by ČT mohla s klidem vypustit a nikomu by nechyběly. Spousta lidí přestává vnímat ČT jako zdroj objektivních informací. A z toho plyne i jejich neochota platit za něco, kde slyší pouze jednostranné pohledy na témata.

Pojďme dál. Ve svém pořadu Bez obalu jste uvedla, že „britský soud dal zelenou k vydání J. Assange do USA“. Zmínila jste také, že jste v jeho věci už před časem oslovila ministra Lipavského. Byla nějaká odezva a můžete prosím pro naše čtenáře připomenout „příběh“ J. Assange?

Pirátský ministr zahraničí se neobtěžoval odpovědět. Asi v rámci duchu nového stylu vládní komunikace. Čekala jsem, že Piráti budou v případě procesu s J. Assangem aktivní. Že pirátský ministr bude psát diplomatické nóty do Británie či USA, zvát si velvyslance k pohovorům nebo vyhošťovat pracovníky ambasády. Vždyť přece J. Assange jednal v principiálním pirátském duchu – v duchu transparentnosti, kdy odhalil neskutečné množství zvěrstev ze strany USA. Ale najednou nic. Ticho. Piráti jsou stejní pokrytci jako zbylé „tradiční“ vládní strany, proti nimž kdysi bojovali a teď jsou s nimi u jednoho korýtka.

Podívejme se i do Francie, která má za sebou prezidentské volby.  Co říkáte na výsledky?

Vždy respektuji volbu občanů. Jak jsem ale říkala minule – překvapily mě vyrovnané výsledky prvních tří kandidátů – včětně radikálně levicového Mélenchona. Pro sebe si z toho beru povzbuzení, že levicové myšlenky jsou pro velkou část veřejnosti stále aktuální. A pokud je tomu ve Francii, musíme najít cestu k těmto voličům i u nás. Právě takové podklady připravujeme i pro jednání našeho nadcházejícího sjezdu. 

Ke znovuzvolení gratuloval Macronovi i Putin. Je zvolení Macrona tedy dobré ve vztahu s Ruskem, a vlastně celkově, pro Evropu?

To nedokážu posoudit, každopádně k ukrajinskému konfliktu a jeho řešení rozhodně pomohou více diplomatická jednání než hlavně pušek.