Ve společnosti se šíří únava, apatie a ztráta chuti do života. Není to selhání jednotlivců ani náhoda. Jde o důsledek dlouhodobého vývoje, ve kterém je člověk odsunut na druhou kolej a kde se strach a nejistota stávají běžným nástrojem řízení společnosti. Atmosféra napětí a nenávisti, kterou dnes a denně vnímáme, nevzniká sama od sebe. Je systematicky vytvářena a udržována.
Zásadní roli v tom hrají média a politické elity. Nekonečné debaty politiků, komentátorů a samozvaných odborníků nepřinášejí řešení skutečných problémů obyčejných lidí. Místo diskuse o mzdách, bydlení, dostupném vzdělání či zdravotní péči se neustále otevírají ideologické konflikty a hledají se vnitřní nepřátelé. Strach a rozdělování společnosti se staly pohodlným nástrojem moci.
Antikomunismus je dlouhodobě udržován jako oficiální společenský narativ. Slouží k odvádění pozornosti od současných problémů a od rostoucích sociálních nerovností. Minulost je zjednodušována, překrucována a používána jako klacek na každého, kdo si dovolí kritizovat dnešní systém. Média a politické neziskové organizace napojené na státní rozpočet vytvářejí prostředí, v němž je jiný názor automaticky označen za nebezpečný. Novely trestního zákoníku a paragrafy typu 403 pak nepůsobí jako ochrana demokracie, ale jako varování, že některé názory už nejsou vítány.
Ti, kteří se nejvíce ohánějí svobodou a demokracií, dnes často směřují k jejich omezování. Trestání názorů, snahy o cenzuru a ideologická kontrola veřejné debaty se stávají běžnou praxí. Demokracie bez sociální spravedlnosti a bez prostoru pro skutečný dialog se postupně vyprázdňuje.
Zvlášť znepokojivá je situace ve školství. Místo podpory kritického myšlení jsou dětem často předkládány jednostranné výklady historie. Období před rokem 1989 je líčeno výhradně negativně, bez snahy pochopit širší souvislosti a bez uznání toho, co lidem tehdy poskytovalo jistotu, dostupné vzdělání, bydlení a práci. Vzniká tím napětí i uvnitř rodin, kdy jsou děti a vnoučata stavěny proti rodičům a prarodičům, kteří tuto dobu skutečně zažili a mají vlastní zkušenost.
Nikdo netvrdí, že minulost byla bez chyb. Ale stejně tak nelze tvrdit, že současnost představuje ideální stav společnosti. Dnešní ekonomika stále stojí na práci a vzdělání generací, které vyrůstaly a studovaly před rokem 1989. Jak tyto generace odcházejí, začíná se naplno ukazovat, že systém nedokáže mladým lidem nabídnout stabilitu, jistotu ani perspektivu důstojného života.
Základním předpokladem zdravé společnosti je upřednostnění člověka před ziskem a spolupráce před soupeřením. Společnost postavená na strachu, nenávisti a represích nemůže dlouhodobě fungovat. Je nejvyšší čas zklidnit atmosféru, obnovit respekt a začít spolu mluvit bez nálepkování a osočování.
Dlužíme to našim dětem i vnukům. Ne společnost rozdělenou a vystrašenou, ale společnost spravedlivou, solidární a schopnou otevřeného dialogu. Ne umlčování názorů, ale odvahu hledat společná řešení. Ne život v permanentním napětí, ale důstojný život pro všechny.

Martin Říha, zastupitel JMK, předseda MěV KSČM a JMKV KSČM