KSČM opakovaně vyjadřuje vážné znepokojení nad eskalací konfliktu na Blízkém východě v souvislosti s útokem na Írán. Tento vývoj představuje nejen bezpečnostní riziko, ale také významnou hrozbu pro stabilitu světových energetických trhů. Jakékoli narušení dodávek ropy a plynu z oblasti Perského zálivu se rychle promítá do růstu cen energií a pohonných hmot a následně do inflačních tlaků v evropských ekonomikách.
Česká republika je jako energeticky závislá ekonomika na podobné cenové šoky velmi citlivá. Inflační tlaky přitom nebyly v české ekonomice v posledních letech strukturálně vyřešeny, ale pouze dočasně utlumeny poklesem cen energií. Cenová dynamika v ČR zůstává nerovnoměrná – zatímco některé položky, jako energie či pohonné hmoty, inflaci dočasně tlumily, řada služeb, nájemné či některé potraviny rostou nad inflačním cílem. Další růst cen energií proto může inflační tlaky opět výrazně zesílit, což bude znamenat další pokles reálných mezd a znehodnocování úspor občanů.
KSČM zároveň upozorňuje, že v prostředí cenové nejistoty vzniká prostor pro zvyšování obchodních marží a nepřiměřené zisky. Stát přitom disponuje nástroji, jak podobným jevům bránit a stabilizovat domácí trh. KSČM proto vyzývá vládu, aby využila zejména:
• regulaci cen strategických komodit podle zákona o cenách, včetně cenových stropů v mimořádné situaci,
• cenový reporting a kontrolu nepřiměřeného prospěchu u klíčových komodit,
• cenové výměry jako nástroj věcného usměrňování cen,
• aktivní využití vlivu státu v energetických společnostech,
• posílení konkurence na trhu pohonných hmot například prostřednictvím státem vlastněných čerpacích stanic,
• efektivní práci se strategickými zásobami energetických surovin.
Současná situace zároveň potvrzuje nutnost dlouhodobé změny hospodářské politiky. Česká republika musí posilovat potravinovou soběstačnost, chránit domácí energetické zdroje a diverzifikovat energetické dodávky. V obdobích globálních krizí musí stát aktivně chránit ekonomické a sociální zájmy svých občanů.
VV ÚV KSČM
