Před rokem se k němu upínal celý svět. Lidé očekávali, že po senilním Joe Bidenovi přijde Donald Trump, který alespoň zastaví válku na Ukrajině, přestože iluze o něm žádný kritický člověk neměl. Každý prezident USA je totiž jen produkt svého oligarchického systému.
Donald Trump však nastavil zahraniční politiku založenou na extrémní moci a vojenské síle ještě agresivněji, než mnozí očekávali, a svými ilegálními mocenskými praktikami se postavil na roveň teroristů. Ozbrojený útok proti Venezuele a únos jejího prezidenta Madura, vojenská agrese proti Íránu s vraždami jejího lídra Chámeneího a dívek ve škole v Minabu, snaha týrat kubánský lid zostřenou blokádou se snahou změnit tímto způsobem politický systém na Kubě – to je Trump ve svém druhém funkčním období.
USA již šedesátým šestým rokem uplatňují ilegální ekonomické embargo vůči Kubě. Žádné jiné embargo v moderních dějinách netrvá déle. Toto opatření drtivě omezuje obchod i běžné mezinárodní styky a v praxi představuje plnohodnotnou blokádu a genocidní krok, který přímo brání zajišťování nezbytné zdravotní péče.
Tuto bezprecedentní politiku USA každý rok odmítá většina zemí světa, které proti embargu hlasují na Valném shromáždění OSN. Spojené státy však zareagovaly opačně a blokádu dále zpřísnily. Jedná se o jednostranné opatření, které poškozuje nejen Kubu, ale i státy, jež s ní chtějí normálně obchodovat a spolupracovat.
Dopady blokády jsou brutální a každodenní. Miliony Kubánců — děti, nemocní, senioři — žijí v situaci, kdy mají omezený přístup k lékům, zdravotnickému materiálu, potravinám i základním technologiím. Výpadky energií, komplikace v nemocnicích, problémy v bankách a firmách — to vše je přímým důsledkem agresivní snahy USA změnit kubánský politický systém.
Dlouhodobé, nezdůvodnitelné sankce USA navíc jen posilují konfrontaci a izolaci. Nevedou k dialogu, nevedou k výsledkům — pouze prohlubují napětí a utrpení. Svět však potřebuje pravý opak: více spolupráce a méně geopolitických her.
Kuba nesmí být vnímána jen jako objekt humanitární pomoci nebo politického tlaku. Je to země neuvěřitelně statečných lidí, země, která navzdory obrovskému tlaku neustoupila a která dlouhodobě přispívá k mezinárodní spolupráci — zejména v medicíně a vzdělávání, a to i v době přírodních katastrof.
Místo blokády může každý stát rozvíjet širší internacionalizaci vztahů s Kubou — otevřenější ekonomickou výměnu, vědeckou spolupráci, kulturní kontakty, studentské a pedagogické programy i politický dialog.
Čiré agresi je nutné se postavit. Spojené státy americké pod vedením Donalda Trumpa jsou vojenskou a sankční diktaturou a svojí šílenou proválečnou politikou nás mohou velmi rychle dovést na hranici globálního konfliktu.
Kubo, jsme s tebou! VENCEREMOS!
Roman ROUN
