Slevy na jízdném – návrh na zařazení na program jednání nebyl přijat
Od 1. října opozice navrhuje prověřit možnosti, jak pomoci rodinám, které se nacházejí v kritické situaci. Konkrétně jde o slevu na městskou hromadnou dopravu. Sleva dřív byla zavedena. Nyní údajně probíhají jednání mezi dopravním podnikem, městem a úřadem práce, nicméně vyjednávání už trvá několik měsíců a zastupitelé, namísto toho, aby se jasně vyjádřili, že chtějí pomoci, dávají od celé záležitosti ruce pryč.
Nedostatek parkovacích míst – návrh na zařazení na program jednání nebyl přijat
Naléhavý problém k řešení, ale navrhovaný bod na program zastupitelstva nemá šanci projít. A to už řadu měsíců. Podstatou návrhu je doporučení, aby byla provedena analýza parkovacích kapacit v sídlištních lokalitách, jejímž cílem má být vytipování míst, kde a jak by bylo možno navýšit kapacity např. formou etážových nadstaveb. Dnes se vedou debaty, ale bez dat. Analýza by měla být podkladem pro projednání možných pilotních projektů, které by za spolupráce města a městských částí mohly vést ke zlepšení. Po součinnosti s městem a s TSK volají i představitelé městských částí. Ze vystupování nového náměstka pro dopravu Jaromíra Beránka (Piráti), který nahradil arogantního a útočného Zdeňka Hřiba (Piráti), se snad lze dohadovat, že by jednání mohlo doznat pozitivnější změny.
Podezřelá dražba – návrh na zařazení na program jednání nebyl přijat
Korupce, rozprodávání majetku města, úniky obrovských peněz za externí firmy a pro kamarádíčky… to je typický obrázek hlavního města už pěknou řádku let. Mezi kauzy s velkými otazníky patří i podezřelá dražba nemovitostí Jaromíra Soukupa v Braníku. Dražené budovy měly být využity pro školství z důvodu nedostatečných kapacit středních škol. Jenže ji provázely podezřelé okolnosti. Dražba se konala v roce 2024 a Praha zaplatila 649 milionů korun. Pro hlavní město byla dražba extrémně nevýhodná. Vyšlo totiž najevo, že poslední dražitel musel mít informaci z magistrátu, jaká je limitní částka, za kterou bude Praha dražit. Původně byly budovy oceněny na částku 300 milionů, Praha dražila, jak už jsem uvedla, za 649 milionů, tzn. za dvojnásobek ceny. Po podání trestního oznámení zahájila policie úkony trestního řízení. Byly zablokovány peníze na účtu a zablokováno řešení nemovitostí. Budovy dosud nejsou využívány, neexistuje plán jejich využití. Zazněl tak logický požadavek, aby příslušní radní předložili zastupitelstvu informaci o plánovaném využití vydražených budov. Nemluvě o tom, že prý správcovská firma, která nemovitosti spravovala, požaduje po Praze několik milionů korun a hrozí žalobami. Co s tím? Vedení hlavního města to nezajímá?
Zákaz provozu taxíků se spalovacím motorem neprošel
Návrh na zákaz předložil náměstek pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti). V obsáhlé diskuzi vystoupili i řidiči taxíků, kteří upozorňovali na to, že pro ně by to bylo likvidační. Pražští zastupitelé návrh na zákaz provozu taxíků se spalovacími motory, kdy by mohly od roku 2030 jezdit jen elektromobily nebo auta na vodíkový pohon, jednomyslně odmítli. Prošel pouze požadavek na splnění emisní normy Euro 6d nebo vyšší, a to od roku 2027. Zastupitelé se vyslovili pro nutnost rozvoje elektromobility především z důvodu zlepšení kvality ovzduší. Zároveň však upozorňovali na rizika, mezi něž patří například dostupnost dobíječek. V Praze se nachází přes 700 dobíjecích stanic s 1 215 dobíjecími kabely, 317 benzínových pump, na každé je průměrně deset stojanů, u jednoho stojanu dvě auta. Pouze 63 z nich je rychlodobíjecích. Přitom zde má být registrováno 17 tisíc vozidel taxislužby. Pro jejich provoz dle dat PRE bude potřeba mnohem větší počet dobíjecích stanic. Podle jednoho z opozičních zastupitelů v Praze jezdí kolem jednoho milionu aut a v roce 2030 by to bylo asi 140 tisíc elektroaut v hlavním městě, to znamená nutnost mít 134 tisíc připojených bodů rychlého nabíjení. A to mít určitě nebudeme. Dalším problémem je cena, náklady na spotřebu, na údržbu, spotřebu vozu – pro řadu poctivých taxikářů by to všechno bylo likvidační. Všichni chceme určitě co nejlepší životní prostředí a čistotu vzduchu, ale důležitá je také levná a kvalitní dopravní dostupnost.
Prodej radnice na Praze 10
Zastupitelé všech klubů s výjimkou Pirátů odsouhlasili Praze 10, že může prodat objekt bývalé radnice firmě Key City Development za zhruba 1,12 miliardy korun. A nejde jen o tuto budovu. Prodej se týká i sousedních pozemků a dnes nevyužívaného kulturního domu Eden. Výtěžek má jít na pořízení nové radnice. Mají zde být postaveny byty, nicméně otázka visí nad občanskou vybaveností, jako jsou školy, zdravotnictví, zeleň, veřejné prostranství. Projednávání prodeje nebylo jednoduché. Touto otázkou se pražští zastupitelé zabývali od listopadu už potřetí a záměr prošel díky zapracování podmínky, že městská část využije peníze z prodeje k pořízení nového sídla a případný přebytek půjde na pořízení občanské vybavenosti. Jenomže… lokalita je strategickým rozvojovým územím hlavního města. Komunisté vždy byli proti rozprodávání majetku Prahy. Mohlo by zde vzniknout dostupné bydlení, které metropoli tak chybí. Nedostatečné jsou kapacity mateřských, základních a středních škol. Zároveň se ptám, jak je možné, že v minulých volebních obdobích zastupitelé Prahy 10 nechali tyto budovy zchátrat? Kdo za to ponese odpovědnost?
Marta Semelová
předsedkyně KV KSČM Praha
