Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s kandidátkou do Senátu za KSČM Lenkou Ingrovou, volební obvod č. 79 – Hodonín

Jaké starosti má v tomto čase pracující žena a politička k tomu?

V současné době jsou moje starosti jistě stejné jako u většiny našich obyvatel. Trápí mě otázky kolem energií, a nejen jejich cen, ale hlavně kolem jejich dostupnosti pro každého občana. Také mizející značné částky peněz při každém běžném nákupu – to jsou problémy nás všech a také moje a mé rodiny. Já mám k tomu ještě další povinnosti jako předsedkyně OV KSČM v Hodoníně, které na mne doléhají v termínech, jež musím dodržet, aby v našem okrese proběhly v pořádku komunální volby.

Protože jste denně »v terénu« mezi občany, a navíc v kraji, který je hodně vzdálen od centra České republiky, zeptám se, co tomuto všeobecnému zdražování říkají lidé u vás na Hodonínsku?

Ano, jsem denně mezi lidmi, pohybuji se po celém okrese Hodonín, protože si tojednak vyžaduje moje funkce, ale také já sama chci znát, co trápí lidi v jejich každodenním životě. Jak jsem již uvedla, v prvé řadě je trápí ceny a nedostupnost energií, ale také ceny potravin a ostatních výrobků, které jsou nezbytnou součástí našeho života. Vidím, ale hlavně slyším jejich nespokojenost. Kritika vlády a špatné práce ministrů je den ode dne větší. Celkovou náladu občanů v našem kraji bych nazvala kritickou.

Nenadávají vaši občané – jak bývá časté – na »Pražáky«, čímž je ovšem myšlena centrální vláda a obě komory parlamentu?

Ne, nenadávají na »Pražáky«, nadávají na jednotlivé ministry, a nejvíce to zaznívá směrem k premiérovi. Je hlavou vlády, a nezvládá to.

Například bych se styděla, kdybych měla říkat občanům, že za zdražování může Andrej Babiš společně s Vladimirem Putinem. To jsou »vysvětlivky« našeho premiéra, ale já si myslím, že většina lidí tento jeho otřepaný výrok vůbec nebere. Takto se vymlouvají jen děti – to já ne, to on

Pan Fiala je přece dospělý člověk, a k tomu prý politolog, tak snad by jeho vysvětlování měla být konkrétnější, a hlavně pravdivá.

Jihomoravský kraj je bohatý, žije v něm i mnoho velmi dobře situovaných obyvatel, kteří si s drahotou zřejmě poradí hravě…

O našem kraji se říká, že je bohatý, to máte pravdu. Jenže málokdo si uvědomí, že toto bohatství pochází z poctivé práce obyvatel této části naší vlasti. Když řeknete Jihomoravský kraj, tak každému se hned vybaví krajina s vinohrady, ovocnými sady a dalšími plodinami, které nám příroda nabízí. Ale nikdo už nemluví o tom, kolik práce, námahy, ale i finančních prostředků je třeba vynaložit na to, aby v konečné fázi mohlo být nabídnuto kvalitní víno, výborné pečivo z našeho obilí, ovoce i zelenina vypěstované s péčí, a hlavně námahou, jež je potřebná ke zdárnému výsledku.

Když projedete celý náš kraj, to opravdu nejsou jen pole, sady a vinohrady. I ta nejmenší dědina – jak se říká u nás – je vyšperkovaná, úpravné jsou hlavní cesty i vedlejší ulice, které vás přivedou k udržovaným domkům, kvetoucím předzahrádkám, a aniž byste chtěli, máte pocit, že zde žijí spokojení lidé, kterým záleží na tom, aby jejich dědina, v níž žijí, byla jako vymalovaná. Toto vše je v lidech zakořeněno a to vše přispívá k jejich spokojenosti. V Jihomoravském kraji žijí pracovití lidé.

Vaše obyvatele potrápila hodně příroda – loni tornádo, a pokud sledujeme mapy sucha, tak Jihomoravský kraj patří z hlediska závažnosti dopadů sucha každým rokem mezi nejohroženější kraje v České republice.

Nejprve k loňskému tornádu: Dovedete si představit, jaký šok pro lidi představovalo. To se promítlo do všech postižených obcí, ale také do okresního města, o kterém se moc nehovořilo. Škody byly veliké. Byly to škody nejen materiálního charakteru. Totiž těm občanům, kterým spadl dům, nebo ještě hůře, přišli o blízkou osobu, způsobují tyto ztráty dlouhodobé poškození psychiky. Ve dnech tornáda a bezprostředně poté jsme se my, komunisté, okamžitě zapojili do pomoci potřebným lidem. Politika ani stranickost v tom nehrála žádnou roli. Po obrovské vlně solidarity je namístě poděkovat všem, kdo se již několik hodin po tornádu zapojili do odstraňování jeho následků, přímou osobní pomocí nebo dary.

Ani více než rok od ničivého tornáda, které zasáhlo i jihozápadní část mého města Hodonína, nejsou zdaleka odstraněny jeho následky. Pro KSČM je obnova zničených a poškozených částí města – Hornické domky, Bažantnice, Brněnská ulice, Pánov i hodonínské S-Centrum – prioritou, kterou hodláme prosadit i do rozpočtu města, a nejen pro rok 2023.

A co se týče nedostatku vody, tak v našem kraji každoročně bojujeme s nedostatkem pitné vody. Náš kraj je sice bohatý, ale na potřebnou vodu k životu je skoupý.

Jste zastupitelkou města Hodonína, letos vedoucí kandidátkou KSČM. Jak se vaše městské organizace připravují na růst nákladů na energie? Plánuje radnice nějaká úsporná opatření?

Jako zastupitelka pracuji již druhé volební období. Mnoho jsem se na komunální úrovni naučila, což bych ráda zúročila právě v práci Senátu.

A nyní k vaší otázce: Pochopitelně, že se vývoj cen na trhu s energiemi dotkne, a ne zrovna málo, města Hodonína a jeho organizací. A očekávat, že vláda České republiky bude tento problém řešit, když tři čtvrtě roku s tím nic nedělá, by bylo poněkud naivní. Klub KSČM má dlouhodobě nastavené priority financování, včetně investic do bytové výstavby. Do jaké míry ceny a platby města za energie ovlivní připravovaný rozpočet města na rok 2023, to nelze odhadnout ani za pomoci pověstné křišťálové koule… Doufám však, že v organizacích zřízených městem, například ve školách, nepůjdeme cestou šetření energií za každou cenu – topit na 18 oC nebo vyučovat jen za denního světla či zavést »svetrovou« povinnost.

Jak hektické bylo pro vás období sestavování kandidátní listiny pro volby do hodonínského zastupitelstva?

Musím říci, že po podání kandidátek – což bylo náročné, ale zvládlo se  to – je stejně důležité zajistit okrskové volební komise (OVK). Mám zájem na tom, aby zástupců ve volebních komisích za naši stranu bylo co nejvíce, a proto jsem jednala s každým možným kandidátem členství v OVK o jeho umístění. U nových členů OVK také vysvětluji, co je čeká. Věřte, je to náročná mravenčí práce. Není vidět, ale je potřebná a důležitá.

Současně s přípravou kandidátní listiny a zajištění OVK probíhala organizační příprava letošního již 30. setkání občanů a mládeže na moravsko–slovenském pomezí v Dubňanech. Tato akce byla totiž iniciována naším okresem. Když se ohlédnu do minulosti, tak první setkání proběhlo v Sudoměřicích a potom se v konání střídaly okresy Břeclav, Holíč a Hodonín.

Pokaždé si na těchto akcích připomínáme výročí osvobození naší vlasti od fašismu a také výročí Slovenského národního povstání. Součástí tohoto setkání je již tradiční položení květin k pomníkům našich mladých hrdinů protifašistického odboje Marušky Kudeříkové a Mirko Nešpora. Myslím, že letošní jubilejní ročník, který se konal v sobotu 20. srpna, se vydařil, i počasí nám vyšlo.

Je trendem, že se právě v komunálních volbách projevuje nezájem veřejnosti o politické strany, lidé dávají přednost nezávislým kandidátním listinám. Proč se podle vás lidé odklánějí od stranictví?

V komunálních volbách, hlavně v malých obcích, lidé raději volí ty kandidáty, které znají ze společného života v obci. Vědí o tom, kdo je pracovitý, kdo se umí postavit čelem ke společným problémům v obci. Klidně dají hlas svému sousedovi, jenž je z jejich pohledu pracovitý a ví, co obec potřebuje, a zbytečně kolem toho nemluví – ale dělá. Právě v menších a malých obcích se stále méně hraje na politické strany a více na osobnosti.

Proč kandidujete do Senátu?

Většina občanů se staví proti existenci Senátu. Já také. Přesto do Senátu kandiduji, a to proto, že »senátorští kapři« si sami senátní rybník nevypustí. Než se tak stane, chci být v tom senátním rybníce štikou, která ty líné senátorské kapříky bude prohánět. A věřím, že se nám – zatím té mlčící většině – podaří senátní rybník vypustit.

Monika HOŘENÍ