Významná výročí dvou českých literátek a buditelek, které se zasloužily o české ženské emancipační hnutí a svým způsobem předběhly svou dobu, si připomněly účastnice sobotního celostátního semináře pořádaného Komisí žen ÚV KSČM v Praze. Letos si totiž připomínáme 160. výročí úmrtí Boženy Němcové (1820-1862) a 175. výročí narození Elišky Krásnohorské (1847-1926). Oběma byl seminář věnován. Současně předsedkyně Komise žen vyhlásila 5. ročník Ocenění Žena roku.

V úvodu místopředseda ústředního výboru Milan Krajča poděkoval členkám komunistické strany za jejich aktivitu a ocenil, že se systematicky a pravidelně vzdělávají seznamováním s pokrokovými osobnostmi ženského hnutí. Právě v těžké době, jakou je i naše současnost, kdy se dějí útoky na demokratická politická práva a je ohrožen mír, je přirozené hledat inspiraci u historických postav, řekl Krajča.

Odkrývaly neznámé stránky

Členky Komise žen pozvaly do svého středu promovanou historičku Mgr. Marii Neudorflovou, Ph.D., jež je autorkou knihy o významných českých ženách 19. století. Hledat pojítko mezi Boženou Němcovou a Eliškou Krásnohorskou je složité, uvedla své vystoupení Neudorflová, Krásnohorská byla o generaci mladší, žila déle a již v době omezeného parlamentarismu a konstitucionalismu, kdy zatuchlá rakouská monarchie umožňovala více vydechnout i českému národu. »Když se Krásnohorská narodila, Němcová se již starala o čtyři děti. A když Krásnohorská vstoupila na český Parnas, dlela Němcová již na Vyšehradském hřbitově,« řekla Neudorflová v úvodu. Spojuje je však to, že svým psaným dílem odkrývaly neznámé stránky českého národa, vytahovaly na světlo folklorní zvyky, psaly o běžných lidech, o ženských hrdinkách. Obě kladly důraz na vzdělání, objasnila Neudorflová. Němcová mohla o vzdělávání žen a rovnosti s muži jen snít a psát, Krásnohorská učinila konkrétní kroky k založení prvního dívčího gymnázia ve střední Evropě Minerva, čímž byly položeny základy ženské vzdělanosti, neboť absolventky Minervy mohly postupovat na univerzitní studia, zpočátku jen v zahraničí, později již na Karlově univerzitě.

»Povídky Němcové jsou nepřekonané, její schopnost pozorovat okolí, pochopit lid a jeho tužby byla vysoká,« uvedla přednášející. Její sympatie má i Krásnohorská, jež byla operní libretistkou a redaktorkou Ženských listů. Díky jejímu úsilí byl 1. září 1890 zahájen první školní rok na soukromém dívčím gymnáziu v Praze, kdy se hned zprvu přihlásilo 53 studentek! Za tyto své zásluhy byla Krásnohorská z popudu T. G. Masaryka uvedena, jako první žena, do České akademie umění a věd a roku 1922 jí byl udělen čestný doktorát na UK.

Ocenění Žena roku 2022

Předsedkyně Komise žen ÚV KSČM Soňa Marková v sobotu vyhlásila 5. ročník Ocenění Žena roku, jehož cílem je veřejně poděkovat aktivním členkám strany, které pracují v zájmových organizacích, ve veřejných funkcích, v obcích apod. a angažují se pro jiné. »Být členkou KSČM je statečný postoj, vždyť atmosféra v zemi se zhoršuje,« uvedla Marková.

Komise žen, která letos oslaví deset let od svého ustavení, i účastnice semináře očekávají, že v novém týdeníku NAŠE PRAVDA navazujícím na HaNo bude věnován prostor také ženám a jejich tématům, neboť ženské hnutí je výsostně levicovým hnutím, podtrhla Marková.

Více k celostátnímu semináři na stránce Ženy a společnost ve středu.

(mh)