„Kdybychom měli připomenout všechny ‚zásluhy‘ ODS o rozkvět naší země, tak by nestačila několikasvazková encyklopedie skandálů,“ říká europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. Připomíná mimo jiné kuponovou privatizaci nebo nákup pandurů a dostává se až k současnému plánu nakoupit americké stíhačky. Popsala také, jak se stalo, že se ruský plyn k nám dodává z Německa. Začala od 70. let minulého století. Velmi rázně se pak vyjádřila i k návrhům na zrušení práva veta pro členské státy EU. „To už je signál, že se EU začíná bát svých obyvatel,“ podotýká. Přečtěte si také, co říká na rady politiků lidem ohledně šetření energií.

Podle nejnovějšího průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vládě dál klesá důvěra a v současnosti jí věří pouze 28 procent občanů. Překvapuje vás to?

Nepřekvapuje. Ale pořád je to o 2 % víc, než měla na podzim roku 2008 Topolánkova vláda. I tehdy měla u sebe ODS jednoho ze současných koaličních partnerů – KDU-ČSL a ještě Zelené.  Při dnešní sestavě pětikoalice a jejich všeobecně známých vnitřních problémech je možnost, že vláda dokončí své plánované volební období, stále menší. Obyvatelé již denně pociťují důsledky její nečinnosti. No vlastně nečinná není. To, co chystá ve výdajích na nové stíhačky, za zbraně na Ukrajinu a další výdaje, kvůli kterým již navyšuje schodek státního rozpočtu o další desítky miliard, jsou peníze, které budou chybět ve zdravotnictví, v sociální oblasti, ve vzdělání. Lidé by měli – i přes starosti, které mají – vnímat tyto kroky a důrazně se proti nim ozvat.

Ve svém pořadu Bez obalu jste mimo jiné sdílela video z roku 2014, kde Petr Fiala „promlouvá“ i o Bruselu a Evropě jinak, než jsme dnes zvyklí. „Kdekdo se zaklíná Evropou. Spoléhá na nějaké bruselské recepty. Ale které to jsou? Znáte nějaký, který opravdu funguje?“ zaznělo například. „Obouval“ se i do nápadů, které z EU přichází. Co na to říkáte?

Je to premiérův gól do vlastní branky. To si musí srovnat sám se svým svědomím. Jeho stávající vystoupení v době našeho předsednictví jsou opačná. Asi po těch letech v politice k takovému poznání dozrál. Byla jsem z českých europoslanců jediná, která mu byla schopná veřejně říct, co si o jeho projevu myslím.

Zmínila jste i další důkaz, že je „stará dobrá ODS“ zpět. Můžete prozradit čtenářům PL, o jaký důkaz se jedná?

Kdybychom měli připomenout všechny „zásluhy“ ODS o rozkvět naší země, tak by nestačila několikasvazková encyklopedie skandálů. Od kuponové privatizace, přes jednotlivá ministerstva, zdravotnictví, životní prostředí až po Ministerstvo obrany a zakázku s pandury. A výčet na komunální úrovni by byl ještě delší. A teď se opět na Ministerstvu obrany chystá nákup amerických stíhaček F-35. Jsou sice dražší, ale zato bude náročnější jejich provoz a náklady na potřebnou infrastrukturu a budou dodány až za několik let. Kdyby se nejednalo o desítky miliard korun, připomínalo by to průpovídku: „Cesta zkratkou byla delší, zato však horší cestou“. Navíc chce ministryně tuto smlouvu schválit bez řádného výběrového řízení? To už se opravdu chce takto ODS vysmívat lidem, kteří mají obavy, jak přežít cenový nárůst energií a vyjít se svými příjmy v době 17% inflace? Toto by ta vláda měla řešit, a ne se starat o symboly „transatlantického přátelství“.

Pojďme se podívat i na zahraniční politiku. Německý kancléř Olaf Scholz řekl, že chce v EU zrušit právo veta členských států především v zahraniční politice. Co by to pro menší státy, a tedy i pro nás, znamenalo?

A co tak zrušit volby vůbec? K čemu nám vlastně podle pana kancléře jsou národní parlamenty? To bude až další krok? To už je signál, že se EU začíná bát svých obyvatel. Je z toho zřejmé, že si EU chce diktovat podmínky, na kterých se patrně dohodne jádro zakládajících států. V tomto případě se pak na pořad dostává i naše další setrvání v EU. Dávat nyní nové podmínky, za jakých mají státy fungovat, mi vadí. A to je vážný apel i na naše předsednictví. Jestli najdou odvahu se mu postavit, nebo to bude stejné jako se spalovacími motory, kdy českým občanům slibovali, že to zastaví a pak hlasovali pro zákaz jejich výroby. Ani se nepokusili dohodnout odklad…

Liberální europoslanec Verhofstadt po Fialově proslovu, kde zmínil i Václava Havla, našeho premiéra vyzval, aby Havla nejen citoval, ale i se tak choval. Právě v souvislosti se zmíněným zrušením práva veta. Podpořil by něco takového Havel?

K tomu vystoupení snad jen tolik, že takovou reakci na svůj návrh asi pan premiér nečekal. A o tom, zda by něco takového podpořil Václav Havel, spekulovat nechci. Zemřel před více než deseti lety. Jen k jeho názorům, které vyjádřil ve svém prvním novoročním projevu jako prezident, že tato země nevzkvétá. Hodnotil předchozí 40leté období. Bohužel ani po 33 letech nového režimu se nedá říct, že tato země vzkvétá. A pokud ve svém projevu zmiňoval, o jaké republice sní: Že je to republika samostatná, hospodářsky prosperující a zároveň sociálně spravedlivá. Tak nyní občané zažívají přesný opak toho, co zmiňoval. Proto by se i tato vláda a premiér, který se na něj odkazuje, měli nad tímto stavem zamyslet. A nejen zamyslet, ale začít situaci v zemi zlepšovat. A pokud toho nejsou schopni, tak si to přiznat.

Ke zrušení práva veta vyzval také Evropský parlament a pro toto usnesení hlasovali i někteří čeští europoslanci. Co na to říct? Vy jste se pokud vím tohoto hlasování nezúčastnila, protože jste v té době byla v nemocnici …

Hlasování jsem se neúčastnila, protože jsem ten den byla celý v nemocnici v Ostravě na dlouhodobě plánovaném výkonu, který jsem nemohla odložit. Bohužel politická konkurence, aby zakryla svou neschopnost postavit se do očí premiéru Fialovi – což jsem v Evropském parlamentu z českých poslanců udělala jen já – začala šířit lež, že jsem se „jen“ zdržela. Pokud by mi zdravotní stav dovolil zúčastnit se hlasování, byla bych samozřejmě proti zrušení práva veta. Vždyť jsem to jako jediná z ČR říkala přímo ve zmiňovaném projevu. A byť jsem možná v české politice výjimka, co řeknu, to platí, a podle toho také hlasuji.
 
Státy Evropské unie šetří čím dál víc na energiích. Příkladem je třeba Německo, kde snižují teplotu v kancelářích, vypínají teplou vodu… K úsporám ve spotřebě energií vyzval občany a firmy také český premiér Petr Fiala. Opravdu je podle vás cestou z krize to, že si všichni během topné sezóny snížíme teplotu doma a v kancelářích o několik stupňů?

Je to samozřejmě k smíchu. Problém to vůbec neřeší, a tak se společnosti snaží namluvit, že když doma budou sedět se třemi svetry na sobě, tak tím uštědří Putinovi zásadní ránu. Ať se jdou podívat páni a dámy z malostranských paláců do domovů mnohých občanů – možná budou překvapeni, že většina z nich šetří, aniž by jim to hlavy pomazané musely říkat.

Reálným a skutečným řešením pro nejbližší roky je vrátit se k stabilizaci dodávek z Ruska. Alternativy, které se nám nabízí v podobě dodávek zkapalněného plynu, jsou pro nás nevýhodné. Ani spoléháním na vodík, který je jen nositelem energie, a pro nejbližší roky se průmysl zachránit nedá. Místo vymýšlení slepých uliček ať se představitelé EU dohodnou na tom, jak co nejrychleji najít řešení pro situaci na Ukrajině. Zatím se o to nijak než vymýšlením sankcí a dodáváním zbraní ani nepokusili.  

Dle vašeho názoru, bude v případě nedostatku plynu fungovat v EU takzvaná „energetická solidarita“, jak se o tom v poslední době hodně mluví? Věříte, že se státy navzájem opravdu podpoří i na úkor vlastních lidí?

Solidarita je z mého pohledu potřebná. A jako KSČM vždy hledáme řešení, které je na jejím základě. Mám ale obavu, že tato energetická je vytvořená pod tlakem a bez hlubšího projednání se všemi zúčastněnými bude z mého pohledu fungovat jen na papíře. Představitelé států se budou o podpoře přesvědčovat. Ale až nastane v jejich zemích krizová situace, budou přijímat rozhodnutí pro zajištění potřeb svých občanů. Podívejte se na Velkou Británii, Itálii. Tam již premiéři odstoupili. A další jen očekávají mírný průběh zimy, který by neposlal do ulic statisíce nespokojených občanů, neschopných ze svých příjmů drahou energii uhradit. 

Zeptám se vyloženě jako laik… Jak se vlastně „stalo“, že nakupujeme ruský plyn přes Německo? Proč se i předchozí vlády nedomluvily na přímém odkupu od Ruska?

K tomu je potřeba se vrátit trochu do historie. V 70. letech se na vybudování a provozování tranzitní soustavy z Ruska podílel Tranzitní plynovod Praha. Později se přejmenoval na Transgas. Za své investice v hodnotě přes 70 miliard Kč pak Československo (a i nástupnické Česko) obdrželo cca 40 miliard m3 zemního plynu. Následně po privatizaci plynárenství v roce 2001 se novým vlastníkem stala společnost RWE Gas. Ta dále využívala dlouhodobé kontrakty domluvené s Ruskem. Pak se v roce 2006 musel oddělit provozovatel soustavy a dodavatel plynu. Tím se otevřela možnost dalším subjektům dodávat plyn. A myslely, že ho nejlépe získají na evropské energetické burze. A tak se tedy ruský plyn dodává k nám z Německa prostřednictvím infrastruktury, kterou náš stát před 50. lety budoval. Kruh se uzavřel a lidé i průmysl nyní platí za plyn tyto nehorázné ceny.

Na závěr se zeptám na situaci kolem covidu. Některé nemocnice už samy zavádějí nošení roušek a podobně. Co říci, že vláda v tomto ohledu nedělá zatím v podstatě nic? Řada států alespoň nějaká opatření činí. Co můžeme čekat na podzim?

Nejlépe informovaní jsou asi ředitelé nemocnic. Ti vidí situaci jak z pohledu zdravotníků, tak z pohledu pacientů. Opatření v nemocnicích a sociálních zařízeních jsou podle mě oprávněná. Nacházejí se zde lidé se zdravotními problémy a na ty je třeba brát ohled.

Bude to již třetí rok, kdy se budeme s touto nemocí setkávat. Máme již informace k jejímu průběhu a ty by se měly využívat. Ovšem tak, aby se nedotýkaly občanů více, než je nutné. Nedokážu si představit dopady uzavřené ekonomiky v aktuální situaci občanů.

Zdroj: Parlamentní listy