Deficit státního rozpočtu v příštím roce by měl dosáhnout 295 mld. korun a dluh státu překročí 3 biliony korun. To je schválený státní rozpočet pro rok 2023. Pravicová koaliční vláda Petra Fialy tak pokračuje v dosavadním trendu nerovnovážných rozpočtů, který před volbami v roce 2021 z opozičních lavic kritizovala. Neplní své předvolební sliby ani vládní programové prohlášení. Rozpočet nazvala protikrizovým a válečným, ač Česká republika, aspoň oficiálně, ve válce s nikým není. Prakticky však ano, neboť vojenská pomoc Ukrajině dosahuje již mnoha desítek miliard korun.

Schválený rozpočet zahrnuje především výrazné navýšení prostředků na vojenské vyzbrojování. Přesto, že česká ekonomika míří do recese, vláda nemyslí na to, jak českou ekonomiku nastartovat. Pravicový parlament nenavýšil prostředky Státnímu fondu dopravní infrastruktury ani nezvýšil podporu pro průmysl či zemědělství. Hlavní změnou na výdajové straně je zastropování cen energií. Toto opatření však není zdaleka tak intenzivní jako v okolních zemích, což jen dále zkomplikuje konkurenceschopnost firem z ČR.  Ke zhoršení či zpoplatnění zdravotnictví mohou vést nižší platby za státní pojištěnce ve zdravotnictví. Nedostatečně zafinancovaný sociální systém způsobí jen další zhoršování životní úrovně obyvatel ČR. Neprošlo zvýšení dávek na sociální podpory, sociální služby, ani požadavek odborů na zvýšení platů.

Proti tomu stojí jediná významná změna daní a tou je dočasné mimořádné zdanění nečekaných zisků v energetice a bankovnictví a k tomu ještě odvod z prodeje energií nad limit stanovený Evropskou komisí. Efekt této daně je sporný. Potvrzuje se tak dlouhodobý požadavek KSČM na skutečnou daňovou reformu, ne ovšem takovou, kterou by si představovala pravice, která by jen dále zvýhodňovala nadnárodní korporace a ještě více zatížila domácnosti. KSČM požaduje daňovou progresi a větší zdanění velkých majetků a trvalé zdanění nadnárodních korporací. 

vedení KSČM